vyznání trochu zvláštní, ale líbí se mi ...

I když trochu delší, nenudí a četla se mi moc krásně...

nádhera, ztratila jsem slova,
četla jsem mnohokrát a budu ji číst znova,
je pohlazením podvečerním tichem,
pssst, teď mluviti je hříchem...

nu, vždyť píšu, že se tam ty rýmy zamotaly... a na rýpání já jsem zvyklá...
díky za komentík ;-)

taneční okouzlení...

Nostalgie moderního básníka, líbí se mi to moc...já to takhle neumím...

pojem jsi krásně a správně vysvětlil, jen nevím, zda-li malá pochopila...

Sám v davu vlko-města....hezky psáno...

stojím v parku, za tou borovicí,
rukama svírám perníkové srdce,
námraza zdobí červeň na mé líci,
za zahradami vykukuje slunce...

semínka už klíčí, víra jim dá sílu ...

Moc dobře jsi to napsal!!

večírek na oslavu návratu se povedl ;-)

někdy je třeba vyčistit vzduch... a kapičky jsou dobrý filtr...hezky napsáno...

Tak, jako když cítím stát lásku za dveřmi, u zpívající fontány jsem měla stejné pocity... nedočkavost z příštích minut, obava z konce... krása, fakt umíš!

Tahle za 100! Krásně se čte, naděje je skvělá,touha se vyplní a sedmikrásky zase budou, neboj!

hezky napsáno ... četla jsem ji vícekrát a nelituji... návraty jsou skvělé...

cítím moudrost... moc pěkná !!!

ta, která byla inspirací
se jistě k Tobě stále vrací...

S podzimním deštěm přišel chlad,
ona chce slyšet, že máš taky rád,
když slunce vstoupí do Tvých dveří,
že je tu někdo, kdo Ti věří....

Kouzelná slůvka něžností,
pochybná pouta rozpustí,
vždyť podzim tolik barev má,
jak duha sluncem protkaná...

Láska a slova
ruce si podaly,
odešly spolu,
cestičkou mezi výmoly...