mile lechtivě (s)prosté...líbí se mi to:-)

Homér: tu báseň od Holana neznám...je krásná, děkuji!

Mám to dost podobně, děkuji za sdílení.
Kéž Tě dál příroda inspiruje k Tvému vlastnímu tvoření.

Baví mě Tvůj smysl pro detail

Neu: Děkuji, myslím, že nelze oddělovat jedno od druhého. Těmi třemi řádky jsem chtěla vyjádřit, že je-li hlava zavalena (což často je, zní to jako "nevím"), je dobré vyslechnout srdce. Myslím si, že scházíme z cesty právě tehdy, jsou-li hlava se srdcem v rozporu. Ale chápu a často jsem měla podobný pocit...ale život mě tak nějak učí, že řídit se srdcem chybou nikdy není; to, co nás pak bolí je, že věci se nedějí tak, jak si hlava představila.

Peču chléb podobně a pomáhá mi to :-)

Krásné...unést se jedním pocitem a nejen kousek nebe je Tvůj.

Líbí se mi moc. (snad jen v posledním odstavci bych se přátelsky přimluvila za "slz")

Našlo si Tě to samo. Díky za posdílení toho kouzla.

Skvělé!

Líbí se mi, díky.

Hezká linka, metafory..pro mě to plyne...dobře.

nechat si cokoli nechat si cokoli je...nejvíc

Ano! furt to jde...díky!

...ale ta vysoká cena upřímnosti k sobě. To Tě posouvá a inspiruje nás. Díky