Pěkné.
Odedna se odráží pro nové,bouřky poznání,že vše není jen snové.

Evža: .Ano je zajimavé tohle pozorovat. Líska dub.jedle smrk,mezy tím proplouvá od hřivnáče brk.
Hmyzu rej odlesk křidel jak kapek rosy.
V jahodovem listí stíny si hrají.
Pavučinka jak napnutá struna.
Kruhy bodlákového chmýří plují jak koráb
vzdušný ,kotě sním
hrát chce na honěnou.
Na balvanu u jezirka
vyčkává skokan.
Slunce se sklání.
Stíny dál si hrají.
Slunce a vánek
jim dopřávají

Jen musi foukat vitr.

Naslouchat cizímu trapení.
Neodnese vlastní.
Pokut se neuklidí vlastní práh
snadno se ocitneme v pasti.

Jen jestli ona oto stojí,být na hájovně paní
Pěkné

I máli napoví mnohem víc

Velrybí píseň jistě nestrhá.jen nechá žasnout.známa cesta.může odkrýt poznání.
Pěkmé

Z kohotka polivčička
Takhle snění zpřetrhat.
Je však v dvoře majestátem
Milost se mu musi dát

Pěkné

Moc pěkné
Krasný balet slov pln výrazů,

Moc pěkné

Pěkné.
Ovladat čas.aby stratil člověk sám sebe.

Pěkné.zapad slunce sebou nese.v ranečku utrpení dne. Se svitaním vrací naději

Takovej párek kdoby odolal.
Pěkný.

To se stává.
Že z lidí se stane
Moucha přelétavá.

Valka musela být hrozná,nepředstavitelný časový úsek. Každa taková chvýle byla jistě malým zázrakem.
A vůle žít davala tu sílu.

Panáka na kuráž.
Pak jazyk dratvý svaž.
Co mysl ukryvá to jazyk neskrývá.
Panaka na kuraž.
Slov těch dobře vaz.
Jenže panáčků bylo jak vojáčků.
Co vyšlo z pusy ven.
Ráno bylo jak zlý sen.

Konec světa.
Jak ruleta.
Z zdmy kněžek.
Tajemný ježek.
Co bude.
Mižná nezbude

Na křídlech noci.
Dá se co prožít.
Když mylencúm
dá fantazie ožít.
Stratí se
Vrátí se.

Nevědet se nevyplácí.
Sám se v sobě člověk
Strácí.