Doříše za zrcadle nechatse vtáhnou.
Květů noční hladiny nabídnou dlan.
O křídla motýlý.marně se ptám.
Studená odpověd,mima.
Pochopit lze mnoho
Mnohé nelze chápat.
Po kapkách odcházejíc
V zemi zanikám.
Strachy se chvějís,to chvění.
Přenáchám osykám.

Jo slečny jsou nebespečný.
Jo holky z Nemanic
Ty neznaly zhola nic,
Když chtě jít za kultůrou
skončiloto noční tůrou.
Spoj jel jenom do Klenčí
domů deset kylásků nebylo čas na lásku

Ja tvargle se sádlem a cibulkou.
Zase moc povedené

Klit nad sebou sama..
Jaký si to uděláš takový to máš.

Moc pěkné.

Vnitřní hlasy
nejsou zárujou spásy.
Zajímavé počtení.

Křivolaka slova.
I smutek se vnich skrývá.
Je co dávno se se stalo
To jaksi neubývá..
Zajímavá

Kejda lepšu na pole jak do náhonu..
Ale dobrý.

S dotnajici cigaretou ,utiká kouř.jak vlaky z nádraží.
Myznou v nekonečnu.
Hořkost polibků.nebo jen hořka káva.
Zbyla jen vůně co vyprchá.
Pěkné

Zrezavělá voda
Kořen bludný.
Škrknutí sirkou u prázdného kanystru
může i povznést.

Ještě že jen boule.

Jo v lese nevyleká jen tma.
Ale houby byly.

Není nad přírodnost.

No dnes byto málokdo dal.
Bydlet v takovém obydlí.

Vznést se a piznat svět.
Nato je třeba mnoho slov.
Cop vět.

Ano jeto jako z šaškecu.
Misto výchovy se řeší blbosti.
Měšce praskaji ve švech a stále
mají málo.
Od nepaměti jde jen o moc
A ovladat co největší masu.
Strach který je vyvoláván je skvělý pomocník.
Budem národ nevzdělanců?

Kde bramborová nať a ušmudlané tváře.
Mnoho se listů vytratilo z kalendáře.
Mnoho už těch mezy stromi bloudí.
Štiplavý dým
z oka slzu loudí

Zajímavé

Moc pěkné.
Zapomenutá sváča ,bezva

Moudrost opustila lidi.
Jak postevnik žije .za činy lidstva se stydí.
Lidskost pohltila nelidskost.
Svět jak ohlodaná kost.
Úly zeji prazdnotou.
Duše se opklopují samotou.
Krajina zalevána do betonú.
Krajem světelkují blesky.
Domy se otřásaji silou hromů.