Věčné je bloudění.
Den k noci patří.
Spolu se potkají polybky vymění.
Jednou ven vyženou
Podruhé k zasnění.
Věčné je blodění
jitra a svýtání.
Když měsic v zatmění
dosáhnou poznání

Moc bezva.
Někdo řeší druhé a vlastní práh si nezamete

Zajimavé,

Pěkné
Posměšky je netřeba vnímat.
Jinak zasypou duši jak lavyna.

Pěkné.

Moc pěkné.
Kéžby se dala duše takto osprchovat.

Pěkné

Jidášovo ucho lektvar ozdravení duše.
Skamenělost smutků.
Pro tulení v ohní plapolavých duší.
Obejit kruhem .
Vnořit se jeho nitro.
By jitro mohlo procitnou.

Dosáhl svého .
Zajímavé.

Až opřou se bříška prstů o mlhu
Bude srdce rezonovat.
Tam za polní vyhybkou.
Tam pod loretou budou dvě srdce recitovat.
Žádné rámě ,žadná horka slova
Proč? Se má se smutek opakovat

Dobrý.
Kdyz oči něco jiné upoutá.
Cena je hnedle jiná.

Jak to je
A kde pravda vězí.
Chudák je přikována na řetězy.

Hodina H
Neměl jsem tu čest řiíct díky.
To jsem už nic nevnímal.
Tyhle zážitky jsou tak rychlé.

Loupat kukuřici.
Nebo položit koho.
Co komu přináší věčí prožitek.
bolavé dlaně.
Nebo krasný zážitek..
Buť a nebo
Je k zamyšlení.
Pěkné

Moc pěkné

Dálnice?
Spíše kosti třas

Máma dceři vyčinila.
K odhaleni se tím přičinila.
Učitel se přiznal k činu
Odčinit chce svoji vinu.
A tak za chvilku slasti.
Ocitnul se sám on v pasti.
Kdyby použil on ochranu.
Nemusel by vstoupit
Do chrámu

Pěkné.
Slušnost a čest ještě je

No to je dobrý.
A pak proč znich jdou taková moudra

Jedna podlehla
Druhá odolala
Která pak stěch dvou
Dobře udělala.
Zase moc bezva