Psavec: Bylo to tak pěkné že jsem místo pochvaly napsal tohle. To Rakovecké údolí je moc krásné a bledulí jetam tisíce i některé pod tím ledem,jezdím tam na kole.

Ze sněhuláka jen mrkev
zbyl co dal si zajíc na snídani.
Bělostné květy sněžene až
dechem větru zacinkají.

V údolí Rakoveckém
vledule pod příkrovem
ledu
Kde potok ševálý svým
korytem.
Koně dva tam v brodu
Ksobě nakloněna dívka
z mladíkem.
Tam kvetla láska z posly jara
v čase jednom

Když les se otevřel
v prostorná luka.
Ptačí zpěv
Tou krásou oněmel
když olší pupeny
slišel pukat.

V křídlech hřivnáčů
se odráželo slunce
však údolím
se nesl chlad.

Slzí tak dvě unce
to nedá se
nedá okoukat

Bez rumičku ,slinovičky.koukat z okna na lodičky.
Dat si táče jablečného.prodědu tak statečného.
S roušky semu mlží brejle.smutně jen poť sem sejre.
Chleba stvrdlý v zubech křupe,vzadech vzteky stoho lupe.
Aspoň kd,by bylo toby dědu potěšilo.
Ašmu stoho sténá v břiše s láskou myslí na Babiše.
.

No vzbuzujeto úsměv ale jeto k pláči.
Ten co vyrost znašich daní
Teť nám tu hrozí zbraní.

Kukačka máto na háčku.
Nebo se léčí s covida
a tak čas nehlídá.
No a na jarmarcích bude veselo.
Pokut nás neuzavřou zcela.

Zase bezva odvaz.
Smich je nejlepši lék na chmury.
A některý holky to maji rády.
Cotě nezabije to tě posílí

Jo vodítko je potvora.
Zase berva

Moc pěkné
Aš zmlh vystoupí dny.skřivan vesvé třepotání vyzve jaro k probuzení.
Bude po touláni smutnou krajinou.
Však započaté se jak kocouv pelechu nepřekuli.
Zazvorový čaj.mlčíci úly.

Ano člověk by se měl sem tam vrátit do dětství
Hrát si na něco co není,to není ono.
Moc fajn počtení

Pěkné počtení.

Až nadoba naplní se po okraj
Klapky na očích začnou vnimat
světlo.
Pelyňkovy čáj bude jako med.
To snat rakve začne uzavirat niko.
Však chuť jablečníku
Vzbudí mysl.
Obzor se nestrácí
Jen na mžik strací svúj jas.
S krSy zbyly jen perly na
řasách

Pěkný a pročpak by na sahaře sněžit nemohlo

Moc pěkné

Nermuť svoji duši to se nepřísluší.
Dej si štaprdličku.
Starostí hned máš polovičku.
Nařizení .lejstra t tomu.
Koukni se do koruny stromz.
Nebo na krtka.
Sluníčko jej hřeje tak si zatrtká

Moc pěkné

Pěkné zamyšlení.
Ano krása je prostá.
Raní rosa, trylky ptačí,vůně rán,šum větru ve větvích,zpěv potoků,pobíhající stíny při východu slunce.
Trubec má svou důležitou roly
Co tedy jsme mi

Osud si mnohdy hraje s námi jak kočka s myší.
Zbudou jen šrámy,tu bolest nikdo neutiší.
Myšlenky jsou jak z panoptiku
Duši nelze utišit od jejich vzlyků

Mám ten pocit že utéci se už nikam nedá.

Nitro otvírá se zřídka.
Někdy ktomu padne vítka.
Klíče tyhle nerezavý.
Jen zaniknou z naším já.
Lepšíje když při dou šku vína
někdou mám tě rad zašeptá.

Bez kohouta to není ono.
Ale s kohoutem tomu snášení moc nedaji. Chovám šest druhů