Wau, krásné usínání a kouzlo vstávání, to vše je v tvé básni.

Nová ,jiná doba.

No teda vožralá čarodějnice, to fakt je nejvíce. já se opravdu bavím.Děkuji.

Jééé, sladké bezstarostné dětství a kouzelné mládí. Vzpomínky jsou někdy radostné ondy smutné, ale hlavně, že jsou.

Hezky jsi ve volném verši popsala své zklamání, ale pamatuj ...pro jedno kvítí slunce nesvítí.

človiček: Ano, ano..je to tak...děkuji.

sokol a lípa: Jsem ráda, že máš chuť psát, ráda tě čtu...

Teda, hambatá,ale proč ne ..

Ještě ne, wau, přijímej s otevřeným srdcem, ještě je brzo myslet na odchod ...

Jednou se vyčasí.

Snad nebude tak zle, a možná, že průtrž mračen se konat nebude..

No teda ta ho oškubala ,no ale co, za každou slastnou hodinku musel dát jednu bodlinku .

Když verše tvé rozvinu, najdu jen šikmou plošinu..

A k závratným výšinám.

Aspoň že nějaké poučení...

Tak tomu se říká, že má oči hluboké, vidíš nima až do duše.

Možná , že přebolí
a možná taky ne
vzpomínky že tu jsou...
to je to jediné

Ptej se mně na cokoli
jen neptej se na samotu
já vím jak samota bolí

Wau, trochu lechtivá, ale krásná, kouzelná, láska . Poezie zabalená do sladkého vyznání ...

GULI: Je pravda, nikdo se nás neptal jestli sem chceme. A když jsme tu, musíme si projít tím vším , jak píšeš bolestí i radostí. Je to jako na houpačce. Život je obrovskou záhadou a my bychom chtěli tak moc jí přijít na kloub. Jak na něj vyzrát a pak si žít v souladu se vším ...

JKHartman: Děkuji za zastavení.