loner: tohle teda beru šéfe.. tak by to mohlo být ;)

loner: ehm.. já se tedy nechci přít.. ALE..!! :)) Dle mého, to, co cítíš, je dar, který předáváš dál.. někomu ji daruješ ochotně a rád.. u jiného by jsi ten dar nejraději stáhl, protože není přijímán.. jenže, tyhle věci nejsou v naší moci.. Láska se nepůjčuje.. ;)

loner: Cavemana jsem si musela vygůglit :) ještě jsem neměla tu čest.. nicméně mi to připomíná mé oblíbené "Na stojáka" :) Rozesmála mě ta poslední věta! Ach, jak upřímné! :)))

Máta: hmm.. dobré zamyšlení.. :) díky

Tak.. já zvláště oceňuji, trošku jinou formu, než jsem u tebe zvyklá.. I obsah mě docela zaujal.. hezká je :)

Jednoduchá, i když s hlubokým základem.. a to se mi na ní líbí.. žádné složitosti, prostě syrové, jak to přinesl život.. ;)

Hmm, velmi povedená.. a ten závěr.. parádní! :)

máváš a v duchu si říkáš.. "jen táhněte, bude se tu líp ty dva dny dýchat!" :) pobavila mě..

Já si nemůžu pomoct, ale mě ta hudba vede do někam do pohádky.. :) nicméně i slova tvé básně se k ní hodí.. (když pominu tedy tu svou pohádku a chaloupku kdes na mítince :))

.. ten poslední verš je naprosto úžasnej.. skvělá tečka za beznadějí..

tady mě napadá jen jedno.. "jsem žena, nevím co chci, ale nedám pokoj, dokud to nedostanu" :)))

Zaujal mě ten rozpor v ní.. "není naděje" a přesto "se vydává vstříc zítřkům".. zajímavě jsi si pohrála.. rozvíjí představivost.. pěkná je.. :)

:)))

Ach.. ta je krásná.. úplně jsem se do ní ponořila.. Ta první sloka mi přijde, jako touha po nereálném reálnu.. něco jako výkřik při nevěře, kdy srdce zradí, ale rozum stále funguje.. V té druhé cítím vnitřní boj, kdy člověk ví, co by měl udělat.. ale nemá dost sil k tomu, to rozseknout.. a tak doufá v toho druhého, že bude mít víc síly (rozumu).. A nejlépe se zhnusit co nejvíc, at jsou sakra ty zamilovaný pocity pryč.. at je raději nahradí pocity zrady, které možná bolí méně.. (?), jo kdo ví.. No a ta třetí.. uch.. z první mám pocit, že ona tu citovou investici vrací.. takže ta třetí mi motá hlavu.. No tfuj, to je ale rozbor, co? Ale tak, když už jsem se s tím tak poprala, tak já to asi odešlu, což? :) Já nevím, možná jsem se úplně sekla.. i přesto je mi něčím ohromně blízká a moc se mi líbí.. Citové investice, jsou ty nejzrádnější, možná právě díky tomu, že se jim nedá dost dobře poručit..

PS: zítra bych si ji možná vysvětlovala úplně jinak.. každým dalším čtením pro mě nabývá nových rozměrů..

lehce mě z ní mrazí.. tenhle pocit přepadne občas asi každého z nás.. :) moc hezká je..

dočkej času.. a ona tě zase navštíví.. aspoň tak to na mě působí :) nojo, ta potvůrka múza.. krásná je

čtu to poněkolikáté a dýchá na mě z toho taková rezignace.. dílko se mi nicméně opravdu líbí..

ŽblaBuňka: jj, to přichází s věkem.. a má to něco do sebe.. ;)

Zamila: já myslím, že spíš jemná, erotická báseň, ty čuňačinko.. :)) navíc.. vždyť je to o houslích.. nebo..? :))

vanovaso: i tak se to dá říct :)