Zamíku, ty woe.. ty už mě docela znáš! :D a ten smajl vypadá takhle >;-/ .. žes to ty, máš to za pade!

chytlavé.. líbí se mi..

shane: fuj, tohle oslovení fakt nesnáším! :)) to mám za trest?? :D jo, taron to napsala zajímavě ..

shane.. já jsem od narození takovej tragéd, z toho si nic nedělej :)))

myslím, že včelka by nejraděj bodla, viď zam :D

tak toto nemá chybu! :))) koncentroval jsi na tak malou plochu tolik trpkého humoru.. pobavila jsem se, perfektně sepsáno..

Lenča: každý má svůj názor, svou teorii :) kdo ví.. je zcela možné, že na své otázky nedostaneme nikdy odpověď, že nás čeká jen obrovské NIC.. ale utěšuje mě, že když existuje nekonečno, nemůže existovat tak naprostá definitiva a třeba se po smrti dobereme odpovědí.. které nám pak mohou být šumák.. hůůůůůůůů, se čék krásně zamotá :D

korálek: to potěší, díky za zastavení a odvahu komentovat :))

Lenča: díky :))

já mám těch strážců asi povícero.. někteří mají lidskou podobu, jiní jsou neuchopitelní.. a když jde opravdu do tuhého, tak si prostě dupne můj mozek, zařve něco jako "vzpamatuj se".. a jede se dál.. takže možná jsem si svým největším strážným andělem.. :)

vanovaso: ano, ale jen některé nedokonalosti mají své kouzlo, hloupost rozhodně ne..

Deer: víš, s trochou nadsázky, to je o tom, že život není jen pohádka, kdy sedíš se svou láskou každý večer u sklenky vína a sděluješ si svoje pocity, stesky i radosti.. jsi dost mladý, takže jsi ještě neměl dostatek času, aby odezněly některé věci a otevřela se brána novým pocitům.. jednou si i ty sám třeba rád sedneš před tu telku, místo, aby jsi musel poslouchat tlachy svojí manželky, které tě za ta léta už začaly unavovat :))

taron: ach, to jsi řekla krásně :D heleď, třeba nás mají jako dobrou komedii a pouští si nás večer před spaním.. proč by se motali do děje, když se baví? :))

Máta.. třeba pozůstatek něčeho dávného? :) kdo ví..

taron: není spíš otázkou, jestli ONI existují, místo, jestli mají takové zbraně? :D

máš pravdu s tím, co píšeš u druhé sloky.. díky za zastavení ;)

Máta: no však.. o to v té básni tak nějak jde.. když se nezničíme vlastní blbosti a někdo nám od té blbosti pomůže, zničíme se vlastně svou falší.. :)

popsáno to máš fakt hezky.. i ten jeho ochranitelský postoj.. kdy jí ponechal pocit důležitosti a přitom jí možná zachránil..

Máta: k pocitu, že jsi ve válce.. dodnes, když je bouřka a hřmí, brácha má nepřítomný pohled.. připomíná mu to střelbu.. kolikrát se tam takhle probudili, když bouřilo a bláznili a šli se bránit, než se uklidnili s tím, že se nic neděje..

tohle už jsem četla.. neumím se k tomu pořádně vyjádřit.. snad jen, že napsané je to dobře.. poté, co můj brácha strávil dva roky jako voják v iráku, dokážu si to představit.. oni sice nebyli tak blízko smrti (i když..) .. ale k podobným situacím tam docházelo velmi často..

souhlasím s orionkou :) chtěla jsem napsat něco podobného, zformulovala to za mě :)