až teď jsem si přečetla komentáře, ale o víře , jak se v nich píše, jsem v tvé básni nic nenašla, myslím, že ji moc dobře rozumím, ale rozebrat ji neumím, a ani to není důležité, ... je prostě bez chyby... můžu ji přijmout za svou, a děkuji...i když cítím, že něco tě taky bolí, a to je mi líto, snad už je líp...

bože, ta je krásná, a opět ... je moje... i dnes...

tak asi v té době , kdy tahle báseň vznikla jsem prožívala naprosto stejné pocity jako v tvé básni, jako by byla moje, možná proto, že jsem měla co dělat sama se sebou jsem si jí tehdy nevšimla, je nádherná, a vyjadřuje přesně nitro člověka, kterému je úplně jedno, že vykvétá jaro, protože není nic, co by mu nahradilo ,co ztratil , co mu schází, ...

Krásná, mám stejný pocity, ale ty jsi asi už dnes dál, díky, je mi z ní smutno, ale je to krása... díky

tak ta se mi moc líbí, moc...tiše závidím
polibkům v závrati - třeba , hledám úsměv místo slzy.- to taky, ale celá je dokonalá...

moc krásná, možná proto , že je , ano, taková smutná, ale s nadějí...

zvláštní, že v komentářích zazněl jennažhavený drát,ten zaujal, tvá osamělost ne, no lidi už si na ni asi zvykli, možná proto , že znaji skype, mobily ,ale spolu do kina už nechodí... jo , shane, taky mám své sny...

však ti to psanci spočítají ... pěkná...

líbí ...

oslov radek: diky

Midem: díky

shane: ŽblaBuňka: díky

krásná, krásně to píšeš...

moc hezká...

tak ta je nádherná... chtěla bych mít svůj stín...

Sameri: to promiň, četla jsem báseň, a nevšimla si anotace, že je to reakce na Hrabala ... štěstí platí...

Zamila: díky

souhlasím s Yanou...

popsalas skoro přesně mojí zkušenost a téměř ve stejné době , kdy k ní došlo... zvláštní, že člověk naráží na své bolesti aniž by si je záměrně vybíral... kmotrov má pravdu, stojí za to žít, i když se zdá , že je toho málo, ale není, naopak, je toho hodně, jen to ted ještě nevidíme... ale už se rozednívá...

stále aktuální, co?