Amelie M.: já děkuji ...

taron: díky

rozum je v lásce jaksi navíc...

Já si myslím,že to není tak špatné, znám víc lidí ,co má rádo přírodu a vrací se do ní, než těch druhých... ne tak často, protože si musíme vydělávat, ale když to jen trochu jde...

smutná , smutné ...
Ale tohle nikdy nebude spravedlivé, NIKDY.. nemá cenu se ale deptat ještě myšlenkami, co by, kdyby.. je to tak, jak to je.. a ted už nezbývá, než bojovat.. podpořit.. naslouchat.. být blízko..
Amelie má pravdu , ale ono je to tak těžké ... a na každém v tom soukolí to zanechá stopy...

Midem: děkuji moc...:-)

souhlas se Zamilou, hlavně ten úplný konec jsem nepobrala...asi mi to dnes nemyslí...

to je hezký , je to úplně tak , jak si to napsal...

děsivá představa, to jako když církev začne prohlašovat , že antikoncepce je vražda, to už tu přece bylo, takže hezky napsané, ale originální úplně ne...

Láska je nůž, co v srdci bodá,
i dlaň, jež něžně pohladí,
první dva verše jsou nejhezčí - a pravdivé ... hezká,shaneovská...

krásná báseň, myšlenka - i když mě trochu vyděsila, všechna krása je klamem? tak trochu ano, záleží na úhlu pohledu a světle... něco na tom je...

Zajímavá ...

taron: ale kdy, kdy je člověk připraven- mezitím o tolik ochuzen, překvapenými pohledy popuzen, nerozumnými hlasy ostuzen... kdy ? a objeví se ten, co porozumí ? ,vím, že mi nemůžeš odpovědět,... to přece nikdo neví ... díky

taron: a tak těžko uchopitelný, díky za tvoje chlácholivá slova...ale asi nedokážu tak rychle zahodit svou minulost, jednak je tolik spjatá se současností, a jednak jsem o to pokoušela od začátku, myslela jsem , že přeskočím to hrozné období, ale nejde to , nejde, člověk si tím musí projít, snad je dobře... vlastně nic nevíme, díky

taron: cestou,necestou..
Diky

Tisíckrát prožito, tisíckrát dáno
a přece pro každé lidské srdce pořád : jakoby poprvé = Pravda!!! hezká

Není nad čím se zamýšlet...
píšeš srdcem, nitrem, to je cítit, zase mě oslovila...

Usínám doufaje, že zítra
zítra přebolí to hoře.
A doufám, že jednou přijdou dobrá rána...
krásná, ztotožňuji se s ní ... díky

NÁDHERNÁ -- taky se toulám, s minulostí sevřenou v pěst...

až teď jsem si přečetla komentáře, ale o víře , jak se v nich píše, jsem v tvé básni nic nenašla, myslím, že ji moc dobře rozumím, ale rozebrat ji neumím, a ani to není důležité, ... je prostě bez chyby... můžu ji přijmout za svou, a děkuji...i když cítím, že něco tě taky bolí, a to je mi líto, snad už je líp...