Meluzina: Aha, to nebyl úmysl. Ale vážně poděkování.

BorůvkaB: Děkuju!

Začetla jsem se, pěkně od začátku, a přemýšlím, co napsat.
Esterka se mi zdá na svůj věk (asi 17) hodně dětská. Na gymnáziu už se v tomhle věku moc nepěstuje lepení cedulek a přímé posmívání. Jde se na to rafinovaněji a krutěji.

To je jediná připomínka k obsahu. A vzhledem k tomu, že se jedná o téměř pohádkový námět, tak to vše beru. Přiběh mě okouzlil právě svou prostotou a čistotou. Určitě budu číst dál :-)

Yana: Makyna: taron: Děkuju všem za hezké komentáře :-)

Meluzina: Jé, děkuju, moje jediná čtenářko. Byla jsem zavalená daněma, tak se trochu zdržel :-).

micromys: Díky, jsem moc ráda :-).

Krásná! Sedmikrásná :-)

Devils_PIMP: To je ta největší pochvala - proto přeci píšu, aby si to čtenář užil. A když se to povede, tak je to paráda :-). Díky.

Moc příjemné zamyšlení. Je pravda, že někdy chápeme cizí promluvu tak, jak chceme, nebo jak čekáme a v podstatě nerozumíme. Znám to, dělám to občas a pokouším se toho vyvarovat.

Teď jsem byla na výstavě Vikýře play v pražské Malostranské besedě a je tam moc pěkná část věnovaná dvanácti smyslům. A jedním z nich je právě schopnost porozumět slovu a také myšlenkám druhého člověka. Zrovna jsi se mi trefila do noty.

ŽblaBuňka: Díky :-)

Devils_PIMP: Ale ani ne. Spíš nedávná posedlost sluchátky a vlastní realitou. Už se z ní léčím.

Meluzina: Tak tak. Neremcá a poslouchá (skoro vždy).

Kuba_von_Niemand: Oou, tak to mě mrzí.

Meluzina: Ano, to je ošklivá představa...

Jo, to znám. Hlavně v metru se mi stává, že se dostanu myšlenkama mimo realitu. Ale bez snění to prostě nezvládám.

Charlie: Díky za zastavení. Ano, takhle nějak to je :-).

Meluzina: Díky ti za to, že pokračuješ ve čtení a komentuješ... :-).

:-). Je to tak. A bez toho jistého konce, by všechno tak nějak ztrácelo smysl...

Taková trošku šílená :-). A pěkná. Taky se mi tady v kanceláři z horka mozek vaří :-).

Prostě se mi moc líbí :-). Dialogy, nápad, myšlenka. Těším se na další tvé povídky, nebo cokoliv... :-)