Smutná, ale s nadějí. A taky dost rozumná :-).

Jde. A musí to být lepší.

Původně jsem si myslela, že je to moc dlouhé, že to během polední pauzy (je tak dlouhá, jak dlouho jím a jím rychle) nepřečtu. A ejhle, šlo to jak po másle. Bavila jsem se.

Dost děsivá mi přišla snaha hochů o absolutní normálnost. O to děsivější, že mi je povědomá z okolí a, ta hrůza, určitě i od sebe samotné.

Tohle bych zažít nechtěla.

Stačilo mi, že jsem se v sobotu trochu ztratila v Orlických horách, stačilo nezahnout do jedné uličky a už jsem byla mezi poli na silnici, kde to docela frčelo, a nedalo se jít jinudy. K tomu s malou dcerou a téměř nevidomým synovcem. Ale nakonec to dopadlo mnohem líp, než ty tvé peripetie.

Věřím ale že se jimi po nějaké době budeš docela bavit.

Moc hezká. Nevinnost je něco, co nedá zpátky získat.

Opravdu krásná. Škoda, že bolest píše leckdy lepší poezii než radost.

Krásná.

Bohužel, někteří muži to tak mají.

Zase moc pěkná.

Ronald Reagan: Když on pojem diktátor není moc oblíbený :-). Podle mě totiž neexistuje hodný a spravedlivý a všem prospívající diktátor. Absolutní moc musí přinést velké pokušení eliminovat ty, jejichž názor se neshoduje s mým.
Ale já asi chápu, co myslíš, asi. Ten bordel, co tu teď vládne je k vzteku.
Ráda bych tu spíš viděla fungující zákony a výkonnou moc, co má opravdu možnost podle zákonů fungovat. Ale bez diktatury :-).

Doba je možná blbá, vláda je možná zkorumpovaná, ale diktaturu ne! To není cesta, přeci. Docela chápu, že hledáš řešení a tohle se nabízí. Mám za to ale, že kdysi právě takovéhle názory a touha nějak vyřešit situaci, byť u někoho třeba opravdu s dobrým úmyslem, vyšlapaly cestu Hitlerovi.

Pravda je, že se mi moc líbí.

Severak: Díky za komentář. A jsem ráda, že se ti líbí název:-).

Kruciš. Právě si asi po patnácté pouštím toto: https://www.youtube.com/watch?v=F9nK0vX743Y
Což mi připomněla tahle báseň :-).

Obě krásné. Ta druhá, rozvernější mi je zvlášť milá :-).

Krásná s krásnou myšlenkou.

Zase jedna pěkná. I když smutná, je povedená. Svědomí je mrcha, ale potřbujeme ho.

Nikdy jsem v Irsku nebyla, ale mám ho ráda.

Takže dík za tak krásnou báseň. Cítím tu zvláštní atmosféru země, kde skřítci i víly stále ještě žijí.

slnečnica: Možná jsem jen nepochopila :-).

Často se mi to nestává, ale při čtení tvých veršů mě úplně zamrazilo. Snad, že jsou také tak pohádkové a zároveň se bojím špatného konce.

Nejvíc mě zasáhla tahle sloka:

Ach, koľko nádeje vo svetle
zápalky sa skrýva a ona
predsa neprežila.

Na plačící dítě si může stěžovat leda blbec. Dobře, že ses mohl vypsat aspoň v básni. Přeju pevné nervy! Nebo líp, ať už jich není třeba :-).