Překvapivá. Taky jsem přemýšlela, který lump tě takhle zaklel... :-).

Neumím to tak pěkně rozebrat jako Yana, ale i mě se moc líbí.

Jako čtenář přiznávám, že více čtu poezii a přesně z toho důvodu, o kterém píšeš. Prózu můžu číst jen večer, nebo v noci, kdy už mám v kuse větší chvilku a neodbíhám od toho. Báseň lze přečíst a vstřebat za pár minut.
(Problém je, že tou dobou i píšu a pokud jsem v "produktivním" období, nemůžu moc číst.)

Jako autor mám raději prózu, poezii prostě neumím. Chyb se snažím vyvarovat, ale v kapitole o třech tisících slov se vždycky nějaká najde a rozhodně bych netvrdila, že si nedám práci s jejich hledáním. Jenže čtení po sobě samém je neproduktivní a vede většinou k přehlédnutí nějakých těch nedostatků. Spousta spisovatelů dělá chyby, praxí a citem pro jazyk se asi minimalizují.

Dobrý nápad, jo Sněhurky jsme teď v malých dávkách všichni....

Krásná. Upřímná a láskyplná.

Nezklamals mě. Pointa je :-D

Pár slov a jaká pěkná atmosféra z nich vznikla. Obdivuju, když tohle někdo umí.

Konec může být i začátek :-). Je dobré vědět o chybách a učit se. Báseň je depresivní, s velkým nábojem.

Paráda. Jsem ráda, že nejsem sama :-). Tuhle jsem zapomněla jméno dceřiného kamaráda, souseda a vybavilo se mi až druhý den :-(.

Moc příjemné počtení.

Hezká.

Zahradní trpaslíci? Hodně mě zajímá, jak to pokračuje :-).

:-) Pěkná.

No, jo, ono to tak je.

Musím souhlasit, s prózou je to bída. (Nebo píšu tak děsně :-)). Ale občas se čtenář najde a pak se to fajn.

Moc pěkně se čte. A tiše závidím, jdeš do všeho naplno :-).

shane: To já jsem pořád tak nějak mimo dobu :-). A jestli aspoň něčemu rozumím, tak to je zázrak :-)

Meluzina: :-D. Tak, tak. Jsem vůbec ráda, že jsem to dopsala. Je to nějak těžké věc dotáhnout...

shane: :-) Však to také tak dělám.

Prostě krásná. Je v ní trocha příjemného napětí.

shane: Díky za veršovaný komentář. Ano, je to tak.