DDD: To jsem ráda. Děkuju :-)

DDD: Díky moc!

ŽblaBuňka: Děkuju!

Orionka: Díky moc! U nás právě sneží, hurá. Ale asi to do rána roztaje...

oslov radek: Děkuju moc!

BorůvkaB: Děkuju :-). Já už se na sníh hodně těším, mám ho jako jediné přání od Ježíška. A na Vánoce taky :-).

Moc pěkná. Dobrý nápad a hezky zpracovaný. Schovaná a přeci k poznání.

Orionka: Dobrá fabulace se stejně opírá o nějakou vypozorovanou skutečností :-).

Ano, tohle se u nás občas stává. Dcera si běží pro něco do obýváku, v době, kdy už se pomalu ukládá do postele a manžel kouká na zprávy. No a pak tam zůstane přikovaná k nějaké takovéhle reportáži. Vysvětlit se to dá těžko. Ano, někde na světě se takové věci řeší, lidi nejsou jen hodní. To se jí snažím vysvětlit.
Já od sebe si pamatuju zase zprávy o hrozící atomové válce (zmiňovaly ji snad každý den) a moje následné usínání s přáním, jen ať není atomová válka :-).
Souhlasím s tím, že zprávy záměrně a přehnaně hrají na city, až se to jeví neetické.

Já chci víc spaní!

Pěkná :-D

:-D Rýmička je vážná nemoc.

BorůvkaB: Ono to "po letech" není nic ve zlém, ale je to život. I milované osoby můžeš mít plné zuby.
Přeju ti ať vydržíte :-)

Orionko, tohle je ještě krátká próza :-). Navíc se čte sama a s napětím. Moc dobře vygradovaná. Zvláštní kruh osudu.

Velmi zlehka a velmi příjemně ke mně tahle báseň přišla :-). Krásná.

Tohle je krásné. Dobře, že ti schází, je to příznak zamilovanosti. Horší je, že po letech je to spíš takhle: "Konečně taky jednou vypadl z baráku."

Překvapivá. Taky jsem přemýšlela, který lump tě takhle zaklel... :-).

Neumím to tak pěkně rozebrat jako Yana, ale i mě se moc líbí.

Jako čtenář přiznávám, že více čtu poezii a přesně z toho důvodu, o kterém píšeš. Prózu můžu číst jen večer, nebo v noci, kdy už mám v kuse větší chvilku a neodbíhám od toho. Báseň lze přečíst a vstřebat za pár minut.
(Problém je, že tou dobou i píšu a pokud jsem v "produktivním" období, nemůžu moc číst.)

Jako autor mám raději prózu, poezii prostě neumím. Chyb se snažím vyvarovat, ale v kapitole o třech tisících slov se vždycky nějaká najde a rozhodně bych netvrdila, že si nedám práci s jejich hledáním. Jenže čtení po sobě samém je neproduktivní a vede většinou k přehlédnutí nějakých těch nedostatků. Spousta spisovatelů dělá chyby, praxí a citem pro jazyk se asi minimalizují.

Dobrý nápad, jo Sněhurky jsme teď v malých dávkách všichni....

Krásná. Upřímná a láskyplná.