Snad možná, protože je mi to téma blízké nějak nedokážu tu válku zhodnotit po umělecké stránce odtrhnout se od obsahu.
Ale co už. Stručně za sebe řeknu, že je to velmi povrchní pohled na vojáka.

Nápad vlastně není špatný, ale hrdé-prdel chm...

Je příjemné sem po delší době zavítat a konečně otevřit v "kde to nejvíc vře" kvalitní dílo. Perfektní :)

Těší mě, že jsem tady narazil po delší době na kvalitní "rýmovačku" :)

MonoGame°: od kdy je "mi" nespisovné?

bazi: kvůli mně si nemusíš ani utřít prdel, ale kvůli odkazu, který jsem poslal a předním japonským básníkům dřívější i dnešní doby bys mohl pochopit, že to, co tvrdíš je mystifikace a nepochopení japonského jazyka, jeho pravidel a zároveň pravidel pro haiku.

Jana Klimešová: Já jen upozorním, že haiku má pravidla, která nejsou do češtiny dokonale přenositelná a neřekl bych, že jedna či druhá varianta je špatně. Ve výsledku jsou přijatelné obě, protože dodržení všech pravidel je s česky napsaným haiku neslučitelné. Ono už jen napsat haiku jinak než v japonštině je jeden z prohřešků, takže tyhle hádky o tom, co je a není správné haiku jsou vždy spíš sranda.

bazi: Já zapomněl, že existence na internetu ti dává automaticky znalost japonského haiku. Já jako člověk, věnující se čaji a japonské kultuře x let a do toho člověk z prostředí lit. serverů taky už několik let. Na tomhle si můžeš třeba všimnout, že jsem od roku 2012 a přitom to není první web, ale poslední, kde jsem zakotvil.
Každopádně proč se nezeptat třeba samotných japonců, jak se má haiku psát... No tady máš názor jednoho z nich, který stojí za mým názorem a nikoli za tvým
http://www.nahaiwrimo.com/home/why-no-5-7-5

bazi: až na to, že haiku má taková pravidla, že v češtině ani napsat nejde. Nemluvě o tom, že 5-7-5 je úplně stejně nepřenositelné pravidlo.

Jana Klimešová: chápu. Já dlouho fungoval na obojím, ale čaj má na mě lepší účinky a osobně jsem se navíc do něj zamiloval, co se somelliérství týče :)

Jana Klimešová: Ten čaj bych popsal stejně :)

DDD: jojo. Nebýt fotky nebylo by básně :)

Mizim Vdálce: díky moc. Pochvalu fotky předám.

Psavec: díky

LUKiO: Teď si připadám, jak kdybych to sem dal kvůli obdivu z dobrovolnictví. Nicméně souhlasím a myslím, že nejdeš proti většině. Já sám si zatím dílem úplně nestojím.

Přijde mi, že každá popisuje trochu jiný okamžik. Respektive jiný detail okamžiku a teď se musím rozhodovat jestli mám raději holky vycházející z koupelny, nebo koťátka. Ještě, že mám možnost se nerozhodnout.

DDD: díky za ta slova a pochopení mého úmyslu v díle. S těmi rýmy máš asi pravdu. Možná to měl být jen odentrovaný soupis pocitů, nebo jsem ho vůbec neměl dávat do básně. Třeba s tím nějak zapracuju, jestli to na mě zas přijde.

Martin42: tohle dílo nemá strašit. Pouze je to moje šuplíkovka a jsme na lit. serveru a kde jinde než v umění mít svobodu psát, jak to vnímáme.
Jinak ohledně vytváření strachu... Ber to tak, že ani patolog se kterým jsem dělal nezažil, že by musel skládat mrtvoly na sebe. A fakt nejsem na místě ani v pozici, abych měl potřebu vymýšlet si a zastrašovat. Je to jen zážitek jednoho dobrovolníka z jedné nemocnice. Nic víc.

dvakredencedekadence: jsou chvíle, kdy si situace žádá nevrlost, tohle dle mého byla jedna z nich. Btw, my se známe? Už se ztrácím v lidech, které odtud znám -_-

bazi: rozdíl mezi mnou a tebou je ten, že jsem tady už léta a někteří mě tady znají i osobně, právě díky tomuto serveru. S tímhle serverem jsem částečně vyrůstal, takže ta cesta, kdy jsem skočil do mlýnských kol armády, je vidět i v dílech. Btw, abych to uvedl na pravou míru, tak jsem stále u armády, ale přihlásil jsem se jako dobrovolník do nemocnice. A jinak ten odhad o tobě. Ten mám čistě z toho, jak porovnáváš místo války, kde, když nemáš smůlu, tak vidíš proti sobě jen dospělé může se zbraní. Jen jednu a druhou stranu. Tady skládám lidí se kterými jsem si před pár dny ještě vykládal a jsou ve věku mých rodičů, prarodičů, přátel.