Večerem přikradla se vůně,
mysl má tichu naslouchá,
i sklenka vody touhou stůně,
nitro řve hladem do ticha...

A tak končí mé naslouchání,
nastal čas ukojit ten hlad,
jak skončí to, teď nemám zdání,
lůnu, co jeho jest, chci dát... ;-)

Yana: Díky! Helenka Vondráčková o něm taky zpívá, jak místo učení na zkoušku zase koukala na něj...;-)

Hanulka: Zpívat nebo taky napsat drabble?;-(

Psavec: A to je dobře, Milane! ;-)

Dandy: Díky! Jen jsem si zase hrál, tři kousky jsem teď dal...:-)

Hanulka: Díky, Hanulko! Ono to jde i zpívat...:-D

Oskar Koblížek: Díky, Oskárku! Netušil jsem, že už jsi zavítal i na psance. Nu, zítra se zase drabblí na pp. Téma je frazeóm: "Hledat jehlu v kupce sena."
Dal jsem k zadání pro inspiraci tohle čtyřverší:

Kdo hledá jehlu v kupce sena,
narazit může na lásku!
A pokud je to právě žena,
má v břiše hejna bělásků...;-)

Byl to takový pokus o hororový příběh, když specialista na ně, BLACK, v tom dni jaksi chyběl...,-)

Psavec: Však víš, že už má, Milane. Přemýšlím, zda se odněkud ozve ještě před Vánocemi. ;-)

Hledač 01: Pokud je to tak, jsem rád! :-D
Porozhlédni se u mne, třeba tě ještě něco osloví...;-)

Sasanka:
Smířen jsem, květinko,
s tím, co pak přijde,
zasním se malinko,
a když zas vyjde

ten Punťa žlutavý
na modré nebe,
Músa se dostaví,
srdce nezebe...

Do veršů stáčet zas,
chci nektar krásy,
než přijde i můj čas,
svíčku mi zhasí...
:-D

koiška: Kouzlím jen trochu se slovíčky, Jani. :-D

Dandy: I od smíchu můžeš mít vrásky kolem úst, ale ty působí vesele...:-)

Psavec: To máš pravdu! Ale kousíček nám ho ještě zbyl tam uvnitř nás...:-D

Hanulka: Ano, to je, Hanulko! Do svého nitra je třeba vcházet bez klepání...:-)

Hanulka: Jsem rád, že tě to potěšilo! Kosmatici jsem ovšem nikdy nejedl, jen o ní slyšel...:-D

Psavec: To já nikdy neokusil...

...k PC vrhá se jak dravec
ten, co znám je jako psavec!;-)

Dandy: Mobil zase čaroval a já to přehlédl! On rád vypouští písmena...Mělo být: A že jsem jich vypil...;-)

Homér: To je mi líto! My nijak bohatí nebyli, navíc taťka nebyl miláček režimu, byl i v PTP. A byl jsem nejstarší ze 3 dětí, narozen v roce po měně. A naši, tehdy Škodováci, taky prori ní protestovali!
Takže v jídle jsme nebyli vybíraví, měli jsme dědu na Šumavě, kde jsem trávíval prázdniny, občas jsme od něj dostali nějaká vajíčka, na Vánoce husu (stejně jako máminy 2 mladší sestry a sem tam i kompoty a masové konzervy, tedy maso, zavařené v rexovkách, děda míval občas čuníka a jednu kravku, taky pár slepic.Tehdy se vůbec všechno zavařovalo, houby, borůvky, maliny, ovoce. Stloukal jsem si i máslo na ruční máselnici. Chodili jsme do lesa, tátův kamarád byl i rybář, tak jsme s ním taky chodili a hlídali jeden prut...
Vyrostl jsem na buchtách, vdolcích či třeba vařené mrkvi...
Táta měl 2x úraz a dlouho marodil. Ale uměl krásně kreslit a hodně s námi chodil ven, třeba s kopačákem...:-D