tak fajn, nakouknu, do tvého fantazy světa, líbí se mi tam

...do svých vlastních světů a mají se čile k světu :-) někdy úsměv jindy žal, však s nadějí v srdcích jdou hrdě dál

úplně jsem se lekla toho obrázku, no, teď jsi mi připomněl dřívějšího Devila, myslím že pro tebe je to pocta :-) když vím jaký k němu máš vztah, a Kryla máte rádi oba

Ginnare: mýlíš :-)

Drsná a mrazivá, tvoje poezie občas jitří rány, tak nějak se dotýká svým vtíravým způsobem nitra, zajímavé

padneš a vstaneš, z tvých básní je často znát pád, ale taky naděje, kterou máš v sobě, líbí

Hm, docela hluboká, jen proč nenajít slova? Někdy by stačilo pár slůvek a všechno by bylo jinak, ano ticho zabíjí lásku, to je pěkná věta...

Tma, kouty, tma, je temná tvoje básnička, čtu pozpátku o Šazim, zase musím vypíchnout ty obraty a nápaditost

Je něžná jako kvítečky třešní a jarní větřík, co je po kraji rozfouká, tak neuchopitelná

Já ji nenechala odletět, ani jsem neletěla na jih :-)

No, je barevná a přitom šedá, pěkné

Hm :-) mohla by pohoršit, ale ne, vybočuješ, provokuješ, bez přetvářky a se spoustou zajímavých obratů

Spousta otázek k zamyšlení, myslím že odpověď je v nedohlednu, ani on ti nemůže odpovědět, protože myslím že ani on to neví, leda že by lhal...Krásná básnička, také jsem chtěla slýchat od svého muže jestli mě bude milovat napořád, vždy mi odpověděl že nikdo nevíme co přijde a že neumí lhát, kdysi jsem se kvůli tomu vztekala, dnes ne, v té krásné nejistotě žiji už 29 let :-)

Možná to někoho nadchne, na mě je to strašně dlouhý vyznání, já bych si ho asi ani nečetla, promiň, mě by nudilo

Ano, mám radost když vím že i ty vlastně nevíš nic ani to kam kráčíme a jak dlouhá bude naše pouť, já prostě tvoji poezii žeru, ale to se prostě dokola opakuji

Jako ženskou za kterou se považuju mi to prostě polichotilo, líbí se mi ta anotace-neuchopitelnost kouzla ženskosti, já jen že můj děda vždycky když jsem řekla ženská tak mi vštěpoval že je to hanlivý pojmenování, on byl nádherně starosvětský gentleman

Zní mi to jako výňatek, ale stačí to, vlastně se mi líbí jak je to napsaný, ale dnes postrádám trochu smysl, možná jiní jo, spíše bych pochopila těla bez duše, ale to se zase nerýmuje, viď

kmotrov: já vím, vždyť já vlastně všechno vím a přesto, občas s láskou ke všemu a k všem, na svých cestičkách zabloudím :-)

Dojala mě, skutečně

Mamka: no, dá se to tak říct, dík