tak to ti nezávidim, ty pocity, ale zase ta básnička je taková ztracená a bez patosu a bez sebelítosti že se mi moc líbí a v takovym stavu píšeš fakt dobře

je zvláštní že pro tvoje rýmovačky mám slabost, úplně je nemusim, ale ty jsi opravdu vtipný, a holubi jsou všude, fakt, jen já nemam prak, a asi bych se taky netrefila a možná bych si vystřelila oko

Chápu ji, myslím dostatečně, bohužel

mě to dobře vede k závěru, který je "vyvrcholením" dílka

Barvy své rozpít do tvých snů...pěkné

Jů, skoro mě dojalo jak podmanivě, romanticky a křehce... ale ano tak se to dělá ještě dnes, někde...tedy u někoho, líbí se mi forma taková volná a sem tam svázaná, tak jako láska

Je to čisté, jako ty a ta holčička. Kéž ji život mezi lidmi nezkazí, všichni jsme byli tak čistí, a neboj plínky určitě na první rande mít nebude:-)

Jo to se mi líbí, chtěla jsem něco vypíchnout, ale zjistila jsem že všechny verše za to stojí, pro mně celkem originální a čtivá

není světlo v tunelu, tak se pořád tu melu, to tedy za mě ne :-(

Je v ní cosi jemného a něžného, použité obraty jsou sice celkem fádní, ale dohromady se mi to líbí

No mam pravdu, jsi ze starý doby:-)ale nemáš se za co stydět, dokonce si myslím že spousta lidí(rozumných)se čím dál tím častěji obrací k tomu tradičnímu, že jen jak ovce nežijí to co je jim nabízeno dnes

Chlastání přineslo odneslo úvahy... Jsem ráda že tě tu vidím a napadlo mi si přečíst něco z dřívějška, s jakým zápalem si bojoval za lepší svět, jak tě ta současnost ničí a hledáš úniky, asi i v poezii, v přírodě, asi si staromilec jako já, je to jedno, tvoje pocity jsou mi blízký, jasně že ta dřívější poezie byla neučesaná to určitě vnímáš sám, já to aspoň tak s dřívější svojí tvorbou mám, ale máš co sdělit, odjakživa, je fajn že tu občas člověk může sledovat i vývoj

SSS: hledám jaká báseň a nevím, ale je to jedno, ty pocity jsou prostě podobný, jak jsme si vůbec podobní my lidé...hlavně někteří :-) Pročítala jsem si teď tvoje básničky, většinu mám přečtenou i okomentovanou a znovu musím konstatovat, jsi opravdový umělec, navzdor svýmu věku máš za sebou to, co někdo nemá za celý život, a to tě povznáší, jenom mám o tebe pořád strach, vlastně, mam vždycky radost když na mě někde vykoukneš a já mam pocit že jsi ok

Tohle je Homérova poloha, kterou mám moc ráda, v ní nacházím trochu smutnou, rozervanou poetickou duši, citlivou a přemýšlivou

Zamila: Prostě Nikol: Dámy děkuji, Zam. o slovíčku sakra níže :-)

Tom Cortés:Můj postoj k slůvku sakra. Mně nepřijde až tak vulgární a dokonce mi přijde legrační, když si řeknu pár opravdových vulgarismů a pak slůvko sakra, pousměju se, no jedna moje básnička se jmenuje Sakra a myslím že je tady, pro mě je sakra zkráceně beznaděj, pláč, zoufalství(ale jenom tak na chvilku) a přitom tak vůbec nezní, tak asi

casa.de.locos: děkuji za tvůj komentář a to jsem ji už poupravila, byla starší a ani mně už moc neseděla, ale na těch starších básničkách, myslím, je hrozně znát že i vypsat se člověk může, tedy :-) možná je to můj nekritický názor:-) mimochodem moc děkuji za jeden tvůj nedávný komentář, neskutečně mě potěšil...k slůvku sakra, mně nepřijde až tak vulgární a dokonce mi přijde legrační, když si řeknu pár opravdových vulgarismů a pak slůvko sakra, pousměju se, no jedna moje básnička se jmenuje Sakra a myslím že je tady, pro mě je sakra zkráceně beznaděj, pláč, zoufalství(ale jenom tak na chvilku) a přitom tak vůbec nezní, tak asi

slnečnica: Ne:-) teď ne! Ale nápad je to jen částečně, někdy to tak bylo :-(

ráda budu žít s myšlenkou že jsi čistá duše a co na srdci to na papíru, víš je to takový infantilní a to já jsem tady za hodně hodnou :-)

V takové krátké básničce je toho řečeno tolik, také ráda vnímám ten koloběh a to, že i bez mé malichernosti by tu nebylo to po mně, takové jaké to je. A proto miluji stromy, ty co vysadil můj muž, ty co tu rostli a vysadili je moji předci, bez nich bych tu nebyla já a ani ta zahrada...