Moc se mi líbí ten nápad, ano, jdu si hodit krychlí bez teček, schvalně, co mi padne, super

Šťastný to dědek...

Ano je to cesta, cesta sama k sobě, když se najdeme, přichází zklidnění, křižovatky jsou zkoušky, občas na nich zabloudíme, ale nejdůležitější je jít a neotáčet se, děkuji za báseň, je krásná

Děkuji za čtení a komentáře

Hm, kreativní, filozofující...pro mě přemýšlející a hledající...štěstí a radost ve svém životě a to je pro mě to nejvíc! Hledat, vyvíjet se, najít pochopit a smířit se. A to ty děláš a to je to nejcennější. A taky užít si tady a teď, protože žádné tady a teď se opakovat nebudou

Moc krásné, hledání radosti ze života v tom co můžeme všichni a mnozí to ani nevnímají, to co opravdu k životu potřebujeme je vlastně zadarmo, jen umět to vnímat

Úsměv :-) za tvoji básničku

Tak v tom je velká pravda v pár slovech, dobrý

človiček: děkuji za čtení a komentář

JKHartman: těší mě ;-)

Psavec: děkuji

LadyLoba: původně přišel jen ten podzim, ale pak se ty volby vnutily do mý hlavy, děkuju ;-)

Občas nechápeme ani vlastní světy, natož světy těch druhých. Je to krásné dílko a je i k zamyšlení

Moc povedené a opravdu k zamyšlení, no, ten kdo umí vážit si sám sebe, je opravdu vyspělý, sebevědomý( ne nafoukaný;-), umí dát najevo jasné ne i ano, teď jsem na to kápla, váhy a na jedné straně je ne a na druhé ano a člověk je rameno těch vah, my rozhodujeme, no nevím, ani nedovedu sama sobě zodpovědět zda si sama sebe dostatečně vážím, děkuji za skvělou báseň i za úvahu

Krásná podzimní atmosféra, možná zbytečně, ale zamýšlím se nad těmi pomlčkami

Je krásné lásku prožít, je smutné když se stane vzpomínkou a myšlenkou kterou nevyženeme z hlavy, ráda si čtu takové básně

Úplně tu scénu vidím a fakt mě pobavila

Snažím se do básničky vcítit, vnímám melancholii, to ten bezejmenný...zmatek...oči co se nedívají...je to krásná podzimní básnička

Vlastně mě zaujala, čtu ji už potřetí a potřetí mě těší po těch depresivních řádkách dobrat se k závěru v kterém je naděje

Je nádherná, vlastně mě zaujalo i to neobvyklé rýmování a opakování, vnese nás do rozervanosti básníka, poutníka, vnímám nostalgii, chlad, bolest a snad i tu meluzínu slyším a jsou v té básni moc hezká originální místa