Ano, souhlasím s komentářem Lady, potichu vycouvám, je opravdu intimní, tak krásně, tak jak si jen lze představit, když někomu dovolíme vysvléknout nejen tělo, ale právě duši, je nádherná ta báseň

Mně nepřijde klišoidní, mně odkrývá tvoji fantazii, schopnost pro tajemno, a navíc mě zaujaly jednotlivé strofy, za mě povedená báseň

Nádherná báseň, dokola čtu slova
vnímám pocity zas a znova
nacházím čistotu poety duše
nacházím hřebce, ze cvalu kluše
nacházím snění, fantazii
nacházím vše co já také žiji.

Mám ráda tvé proudění myšlenek, seskupených do básně. Vnímám ty pocity, vnímám určitou melancholii, vnímám vše tak akorát, tak akorát jak to pociťuji já sama když jdu známými místy a hlavou proudí myšlenky

Neskutečně mě to zaujalo, je to nápadité, samotná jsem nad něčím podobným takovým způsobem nikdy nepřemýšlela, ale sexualitu považuji za jeden z nejdůležitějších prvků života člověka. Vnáší mi tvé dílko nový pohled, na sex, na pudovou jednoduchost :-), jsem za ten pohled ráda, přijde mi vlastně roztomilý a hlavně nové vnímání čehokoli mám ráda. Tedy tvé dílko hodnotím palcem nahoru :-) a jsou v něm místa ke kterým se dokola vracím, super

Děkuji za úsměv

Vnímám ten cit a je mi příjemné číst takovou báseň, jen myslím že to nikdy nikdo nemůže vědět jestli napořád. V jednom okamžiku to je hezké cítit a za nějakou dobu může být vše jinak...ale rozhodně to vypovídá o velké lásce a to se počítá

Ať je to jak chce :-) báseň se mi líbí, krásně mě dovedla k tomu jasnému závěru, je jiskřivá, plná života

Ticho v tvé básni se mě dotklo a vlastně jsem ji četla třikrát, první sloka mě nadchla

Neskutečně milá letní atmosféra, cítím vůni, vnímám obrazy

Všem děkuji za čtení a komentáře :-)

Přeji z celého srdce múzu ;-) díky níž se dá napsat taková báseň

Moc hezká, kolikrát ještě zabloudíme? kolikrát budeme mít pocit znovuzrození? kolikrát se budeme ztrácet a nacházet...

Ta atmosféra hospody je nadčasová, témata aktuální a ten hostinskej vlastně znuděnej, ale trochu šťastnej je, ráda tě čtu tady!

puero: jooo, mám neskutečnou radost, přesně tak měl tenhle pokus zapůsobit, dvouřádkový verš který nás přes své neradostné sdělení zlehka dovede k radosti ze života, popravdě sama sebe v závěru vidím se sepnutýma rukama se smíchem vystavují tvář slunci, zářím, a opravdu mě těší že ses k tomu závěru nechal dovést a hlavně ho pochopil jak byl zamýšlen

Jarda468: možn jen bez nich by zanikl i smích a radost, vše je tak jak má být, děkuji za čtení a reakci

A mě tohle prostě baví, je to tok myšlenek, syrových, možná je tam ironie, výsměch, je tam to co si někdo třeba bojí i pomyslet a přitom je tam pravda, možná i černý humor a v některých částech textu se i nacházím, tak to mám já a tohle prostě je surrealismus, tak to vnímám já a ta drsnost se mi líbí

Psavec: potěšilo, děkuji

Hanulka: děkuji za zastavení a rozbor mé patetické básně

Leslie: vážím si tvých pocitů a empatie a ano dotýkáš se skutečnosti, není divu že závěr ti úplně nesedl, začátek přišel ráno tak sám ke mně a závěr jsem došroubovala, chtěla jsem aby vyzněla naděje a taky že chci zářit a ne se trápit, moc děkuji