Smutné, ale to ty tvoje jsou skoro vždy. Ale rytmus v tvých básních je mi blízký.

Ano ! S jakou lehkostí sem DDD vždy hodí klenot. Je to krásný noční sen. Dnes jsem navíc byla krátce a vkusně poučena o interpunkci a pravda. Už chápu, tady vůbec neschází.

ARA: Ne, to nepiš, o to je to strašnější, že to zřejmě trvá.

Už ta anotace zní děsivě. A ta báseň,bolí i mě když ji čtu. Vyjadřuješ se úžasně i když teď bolavě.

Taky čtu s otevřenou pusou, je fakt, že některá ta jména já neznám a nechce se mi hledat kdo jsou, nevím tedy. Ale jsou tam pasáže co se mi líbí moc.

taron: ARA: Jasně ,vytěsnit to bolavé dítě ze svého mozku, ze své duše a mít ho ve svém srdci. Milovat to dítě a projevit mu lásku, hýčkat ho a chválit.

ARA: taron:Nevím, myslím Taron, že se z toho lze dostat sama. Už jsem ti psala, že mám také strašáka ve skříni. Byly doby kdy jsem měla toho problému plnou hlavu, souvisí také s dětstvím, pak ho cosi vytěsnilo. Hledala jsem se a ne vždy způsobem, který by stál za zveřejnění. Ale bylo mi hej. No pak jsem se vdala, rodila děti,stavěla dům, dělala"kariéru" bla, bla, bla. No a najednou po dlouhé době u mě nastoupily sociální fobie. Nechci se o tom rozepisovat, ale velmi dlouhý byl ten proces, kdy jsem z pomezí normálního a chorobného světa prožívala svoji metamorfózu. V člověka sebevědomého, vážícího si správných hodnot,schopného vytěsnit to bolavé ze svého mozku. A myslím, že teď tam jsem. Už jen to že o tom píšu. Já to měla v sobě a to bylo ze všeho nejhorší. Bála jsem se to někomu říct. Byla to muka. Bolestná a s mnoha peripetiemi. A navíc ,jsem se ještě snažila působit, že jsem děsně happy.

Eliška Vobrubová: Jdu na opravy! A děkuji. Přesně víš nad čím přemýšlím, a ve finále v tom nejvíc chybuji.

taron: Devils_PIMP: Mám pocit že mi jsme stejná KS. I když jsme odlišní. Navíc ! jak pozorně čtu už vím že Pimp je rak. A já taky.

ARA: Jasně chápu podstatu, ale jsem opravdu životní praktik. Navíc sbírám citáty, vytvářím různé zápisky z knih. Často neumím přesně reprodukovat co si myslím. A tento zápisek mi teď pomůže. - Odvážil se jeden z žáků Velkého Zadeky zeptat " Jak to přijde, že jsi tak moudrý ". " Protože mám dobrý úsudek. " Odpověděl Mistr. "A jak lze získat dobrý úsudek?" " Z dobrých zkušeností". "Nehněvej se , Velký Zadeko, ale jak lze získat dobré zkušenosti?" " Na základě špatného úsudku "-. A to jsem přesně já. A bývala jsem plná emocí, a teď si budu protiřečit! Nevím jestli je úplně dobře že jsem jiná. Třeba si ubližuju. A je to venku.

ARA: To patřilo tobě: Je nejzajímavější.....od tebe. K té seberegulaci a sebereflexi to jen ty vždy dovedeš vše tak pojmenovat. Navíc mám pocit že z mnoha oborů. Představuji si vždy co asi dělá imaginární ARA. Jinak ano díky sebereflexi jsem dospěla k určité bezstarostnosti, vnitřnímu klidu a schopnosti naplňovat své představy. Mé chování bylo odjakživa mírně plánované aniž bych si ale uvědomovala seberegulaci. Já byla a jsem pro všechny kolem sebe takový "praktik".

Napíšu ti pět pochval a ty piš! Je to vkusné a hříšné, proč tedy ne.

taron: Eliška Vobrubová: Jakákoli reakce na má dílka, mě přesvědčí o tom, že stojí za povšimnutí. Proto děkuji.

Náčelník Holá Ruka:Já si asi nikdy netroufnu na tvá témata, děkuji

Je nejzajímavější, že ty dílka co se relativně líbí vznikají u mě chvíli předtím než je hodím na psance. Dnešek jsem strávila celý den na psychiatrii, ne jako pacient. Vždy mám radost z komentáře od tebe !

Říkám to stále, ty ve svých básních umíš naladit na tu správnou notu, nebo brnknout na tu správnou strunu.

Cítím to z té básně, vnímám jak je ti krásně, a ještě o tom umíš psát básně. Neskutečný romantik tenhle kluk.

Krásně si vyjádřila tu největší spravedlnost na světě, ale v podstatě nespravedlnost. Protože zlý i hodný zkončí stejně. Vůbec mi to nepřijde suché.Je umění vyjádřit se na pár řádcích.

Dobře líbí se mi to

Zveršované Alexis životní moudro