je z ní smutno, ten pocit si popsala přesvědčivě, tak si přeji abys stejně přesvědčivě popsala radost, ju

Tak ta je vyloženě povedená, stylem i námětem. A myslím jedna z tvých nej.

Také mě zaujala, dobré dílo

Super, nejhezčí z kapitol, a ten závěr, rozepsala si se. Fakt mě to udržuje v napětí . Moc dobré.

Je pro tebe netypická, líbí se mi

Všechno je to pravda a držím ti palečky a určitě svedeš!

taron: loner: Ellie: Devils_PIMP: Dík, váhala jsem, erotika, vyznání,nakonec vyhrálo že je to taková sranda.

Ježiš ta je krásná, dokud je co objevovat stojí za to žít

Ó, a navíc je tam jedno z mých životních kréd-všechno je jinak. Moc pěkná!

Děsí mě a zarmucuje, podle mě je psaná krásně, ale moc smutně

DDD: Napíšeš mi jaké příběhy? Třeba zrovna o nich je ta básnička.

Opět šílená, ale ne že příšerná. Šílená tím zoufalstvím. Snažím se do toho vcítit. Úplně to asi nedokážu, nic takového jsem neprožila. Určitě to ale chápu.

Myslela jsem rozeběhla, už si to ale změnila. Rozutéct je jako do všech stran, ale ne za někým. Pro mě je tohle ale nepodstatné. Nehledám chyby.

Tak ta se mi moc líbí

Devils_PIMP: Moc dík, fakt jsem ráda že se ti líbí

loner: Jsem i ráda, tak zas někdy

loner:Založit rodinu ještě neznamená umět prožívat lásku, bez předsudků, bez zbytečných nároků. To už jsme odbočili. Ale nefunkční rodina ještě neznamená to co jsem zpočátku popisovala. Tam přece může být láska. To že spolu neumí žít rodiče neznamená že týrají, odstrkují, znásilňují, kritizují, schazují ego atd. Například rozvod v rodině pro mě neni důvod proč by dítě mělo strádat.

loner: Tak si to přesně myslím děkuji

loner: taron: S tou poslední větou Taron souhlasim, ale jinak moc ne. Co bestiální vrazi a jejich dětství, co spousta dětí z dětských domovů, které nejsou schopny vytvořit si normální vazby ve společnosti ani ve vztazích, co znásilňované dívky, co psychicky a fyzicky týrané děti? Nevím, myslím, že tito jedinci to opravdu nemají jednoduché. Je to určitě případ od případu, záleží na mnoha činitelých, museli by pak mnoho pozitivního prožít, aby začali věřit. I tak by to byl dlouhodobý proces a nesměl by je nikdo zklamat.

loner: No já myslím že ne. A jestli tak nějakým chorobným způsobem. Myslím ale opravdu někoho kdo léta žil v naprosté beznadějné krátce nepopsatelné nenávisti .