Připomíná mi to jednu nedávnou kauzu, s tímhle se taky nedokážu vyrovnat. Jestli tě zajímá, přečti si mého Démona. Tvá báseň je napsaná zajímavě, ale neni to miniatura. Je ale asi příšerné být takhle citlivá a dělat takové povolání.

taron: Melisa: John Stix: Devils_PIMP: Děkuju

Jsou chvíle , kdy bych to přesně takhle napsala, přemýšlím jestli nemam schizofrenii

Dík za zamyšlení.

loner: Ale mně je z ní opravdu smutno, děkuju

taron: Tentokrát básnický subjekt totožný se mnou, nedávno jsem ho potkala víš

Láska nám dává nepopsatelný pocit štěstí, a ty ho umíš popsat

Celá se mi líbí.

Popsala si ten pocit tak barvitě, krásná báseň o lásce.

No mně to přijde přinejmenšim jiný, jiný než ostatní . Základem punku je provokace a tohle je přinejmenším provokativní a tudíž drzý. A to já ráda. Punkeři nesnáší přetvářku a tady žádnou necítim. Líbí se mi to.

Jako sen ty tvoje básně

DDD:No, mně se taky líbí témata který si vybíram, ale cítim že by je někdo napsal líp. Nějak to vždycky odfláknu nebo co. Ale líp to asi neumim. Díky.

Probírá svoji dětskou radost z milování. To se mi moc líbí, myslim že to tak chlapi mají celej život.

Jo, mně se líbí ta myšlenka a to se potom nezaobírám rýmy. V tom se vždy rozcházím s Devilem. Mně se čte dobře. Jenom ta poslední sloka je divná. Ale chápu tě. Některý ženský starý jako já jsou fakt nesnesitelný a řeší ukrutný blbosti. To mě děsí. Hlavně nesnášim kecy typu" ta dnešní mladá generace". Miluju mládí. Zachovej si ho co nejdéle.

Pobavila, stylem, náplní i nadhledem.

Třeba tě pátek 13 zrovna přinese štěstí. Přesně takový stavy jsem kdysi měla. Aspoň nezahálíš a tvoříš.

Devils_PIMP:Musíš ale psát citlivě, nechci vnímat jejich bolest. OK.

taron: alexis: CassiusRomarius: Tohle téma se mě vždy dotkne a jsem z něj zoufalá. Smutné a nechápavé oči dítěte a oči bezbranného zvířete to je to co mě nejvíc děsí. Dík za koment.

Devils_PIMP: Já čekala od tebe takový komentář. Vím už na co si potrpíš. Ale zase, čteš mě i když ty rýmy se ti nezdají a to mi lichotí!! Asi tě něčim bavím a to mi jde.

Tady je moudrost nad kterou se také často zamýšlím. Ta se mi líbí. Pravda, že nejlepší je neočekávat nic jak píše Puero, ale já nejsem taková. A nejhorší pocit je pro mě špatné svědomí. Nechci ho mít, bála bych se teď po přečtení ještě víc.