puero: To mě rozesmálo, dík za přečtení a koment

Je smutná, ale je v ní naděje. Ten závěr je moc hezký.

D_P: Tvoje reakce, moje radost!

Vir: Už nestřílim od boku, napíšu, to je to nejrychlejší z celého "procesu", pak čekam, přečtu, přepíšu, zrovna tuhle, jsem přepsala ještě dneska, pár slov jenom, a cítim to taky. No uvidíme...

taron: Ty zlatá lichotnice

Ó, je tak citlivá. Jasně, že určitě víš že jsou pozitiva, ale občas holt to vidíš takhle a je ten pohled zajímavý a moc smutný, tak třeba to jaro.....ho zase změní

Ale, ale ta je tedy smutná, vyjadřuješ tu svobodu ptáka ale vnášíš tam smutek člověka. Líbí se mi.

Přiznávám, také se v ní ztrácím. Možná jen díky anotaci trochu chápu. Ale každopádně je to báseň naplněná emocí a ještě ta sněžná sova ta je opravdu nádherná.

Tahle tvoje dílka jsou fakt milá a je v nich navíc myšlenka a já se vždy ráda zasměju.

taron: loner: jiBIGřiBUD: D_P: cen: alexis:Děkuji za komentáře, vždy je to milé.Loner:dík za pokračování

Já koukám asi jako TN, paměť je přeplněna, je zapotřebí něco vymazat. Dát šanci novým programům, je krásná ta baseň, čiší z ní tedy smutek, nostalgie a samota. Křičí po pohlazení a po přátelství.

A je to pořád dokola. A ty otázky a ta naštvanost z toho jenom čiší. Dokola dokola v bludném kruhu. Ta beznaděj tě vyburcovala k dobrému výkonu.

Začala jsem číst začátek, zaujal, možná to bude dobrý , ale na první věc fakt moc dlouhý. Vítej.

Má moc hezký závěr. Láska neopětovaná bolí.

Hele a mně to přijde dobrý, usmála jsem se u toho a říkala jsem si že se vybarvuje ten TN.

Je opravdu moc milá

Jaký si to uděláš takový to máš. Možná v dnešní době být mladým neni vůbec jednoduché, viď. Ta dnešní doba která na nás z reklam a odevšad vykřikuje jak žít správně. Každý to má skoro nalajnovaný a když se vymyká, ouha to je problém pro psychologa, nebo i pro psychiatra. Tak piš a alespoň tady budeš jako ve snu. Realita je tvrdá.

loner: Vir: Když ono to neni nijak hlubokomyslný, skoro se stydim, třeba je to jenom tim, že já neumim se pořádně vyjádřit, myslim to, že jste mě nepochopili. Je to o tom, že já sama nevim co chci, ale požaduju od svého protějšku aby mě pochopil. Už to si odporuje žejo? Ale zase neni to tak neběžná situace i u jiných lidí. No navíc mu hrozim že od něj uteču, ale když se mu něco stane tak pak jsem já ta zoufalá. Blbost co? Ale neni to úplně o mejch pocitech, autorka se s tím ztotožňuje jen velice málokdy, ale někdy jo.

loner: děkuju za veršíčky

D_P: SSS: slnečnica: loner: taron: alexis:Děkuji za čtení a komentáře, napadla mě na běžkách tak jsem ji sem rychle dala než bude jaro.