taron: Dík, i za tu báseň.

puero: Jasně že je, jsem flegmatik a jsem zdravá

DDD: D_P: Děkuji, jsem přesvědčaná, že i ti co si myslí že maj naprosto jasno! se občas dostanou do situace, která je nahlodá. Nebo alespoň s kámošema se tohle téma často řeší.

D_P: Já to tak určitě beru, není to o mé volbě. Já myslím, že mám jasno.

A já vnímám jarní tání a něhu lásky za svítání. Já na tvá díla nemam slov. Tak rozechvějou, je v nich taková jemnost a příslib, že život je nádherný. Ve dvaceti slovech!

Máš zvláštní básně, je v nich romantika, smutek, cit. Je tam toho fakt dost na tak mladýho kluka. Jsi dobrej.

Je černá, zlá a krutá, ale schováš se za ní, je to tvoje obrana proti černému, zlému a krutému světu. Pěkné.

Je úžasné když vášeň převálcuje rozum, ale je ještě lepší když rozum zvítězí. Moc se ti povedla.

Ta forma je zvláštní, ale čtu a je to pěkné, opravdu, smutné a nostalgické.

Je dobré si ty hrůzy občas připomenout, dík za smutnou vzpomínku.

D_P: Moc děkuju, hele když všichni budou flegmatici, tak to bude v háji. K.K. určitě nebyl, ale zase umřel myslim na infarkt a byl docela mladý.

taron: Děkuju za komentáře, moc hezky si vyjádřila v závěru toho prvního- to by asi lékař měl hodně velký průser. Dotklo se to trochu tématu rušení malých špitalů. To je také hodně ožehavé téma. Jo a ještě zamyšlení nad řádovými sestrami by stálo za to. Alespoň v některých oborech zdravotnictví.

D_P: Mam to smazat, asi jsem fakt naštvaná. Upřímně!

Cvokhauz: Já jsem flegmatik. Ale, když vidim, že o pacinta jde až na poslednim místě, tak to mě fakt štve. Hlavně mít vše zaneseno na papíře. Pak je vše ok. Děkuji a přeju ti zdraví.

Jen ještě maličkost, já jsem svojí mamince opravdu za vše poděkovala až když jsem byla dospělá a měla jsem vlastní děti. A doufám, a cítím to, že ony také ví, že mi mají za co poděkovat. Je to fakt fajn, být maminkou.

A já čumim jak bacil do lékárny, ale v čechách, protože léky jsou drahý a bacil si může mnout ruce, jestli nějaký má. Skvělý a nápaditý. EU ta nám dává.

To by si určitě chtěla přečíst každá maminka. Třeba jen v očích svého dítěte. Krásné vyznání.

Krásný "příběh" a napsaný moc hezky

Vzpomínky ti nikdo nevezme a tvé vzpomínky jsou výzvou, někomu udělat stejně krásný domov. Je hezká ta báseň a tvůj domov je určitě také hezký. Pro mě jsou domov hlavně lidé.

Na druhé přečtení mě moc zaujala a navíc správný přístup, najdi si v tom co chceš, to taky uznávam. Fakt má něco do sebe, hodně do sebe.