Je dobré si ty hrůzy občas připomenout, dík za smutnou vzpomínku.

D_P: Moc děkuju, hele když všichni budou flegmatici, tak to bude v háji. K.K. určitě nebyl, ale zase umřel myslim na infarkt a byl docela mladý.

taron: Děkuju za komentáře, moc hezky si vyjádřila v závěru toho prvního- to by asi lékař měl hodně velký průser. Dotklo se to trochu tématu rušení malých špitalů. To je také hodně ožehavé téma. Jo a ještě zamyšlení nad řádovými sestrami by stálo za to. Alespoň v některých oborech zdravotnictví.

D_P: Mam to smazat, asi jsem fakt naštvaná. Upřímně!

Cvokhauz: Já jsem flegmatik. Ale, když vidim, že o pacinta jde až na poslednim místě, tak to mě fakt štve. Hlavně mít vše zaneseno na papíře. Pak je vše ok. Děkuji a přeju ti zdraví.

Jen ještě maličkost, já jsem svojí mamince opravdu za vše poděkovala až když jsem byla dospělá a měla jsem vlastní děti. A doufám, a cítím to, že ony také ví, že mi mají za co poděkovat. Je to fakt fajn, být maminkou.

A já čumim jak bacil do lékárny, ale v čechách, protože léky jsou drahý a bacil si může mnout ruce, jestli nějaký má. Skvělý a nápaditý. EU ta nám dává.

To by si určitě chtěla přečíst každá maminka. Třeba jen v očích svého dítěte. Krásné vyznání.

Krásný "příběh" a napsaný moc hezky

Vzpomínky ti nikdo nevezme a tvé vzpomínky jsou výzvou, někomu udělat stejně krásný domov. Je hezká ta báseň a tvůj domov je určitě také hezký. Pro mě jsou domov hlavně lidé.

Na druhé přečtení mě moc zaujala a navíc správný přístup, najdi si v tom co chceš, to taky uznávam. Fakt má něco do sebe, hodně do sebe.

Ne já ji vnímam tak jak je. Mrazivá a smutná.

Většinou to nedělam, ale teď jsem se koukla na věk, tak to jo . Je to mile naivní a piš další.

Mírně z ní mrazí, smutno je mi.
Vítej u nás v psanců zemi.
První dílo povedlo se,
napiš další zas a zase.

Bavilo mě to přečíst, všech sedm.

Je, jej ta se povedla. Kolikrát, vždy když se stane nějaká tragedie, když ta jedna špatná vteřina rozhodne o něčem příšerném co se stane. Je ta báseň krásná, malinko děsivá v důsledku.

Moc se mi to líbí až po poslední odstavec. Myslím že současní mladí budou na tu svou dobu vzpomínat stejně nostalgicky jako ty teď. Ale s tim sněnim, to si vystihl perfektně, já občas snim ještě teď že budu slavná, sakra. Ale vlak nám ještě zdaleka neujel! Jo a zkus v dnešní době vyhodit mobil. Nebo se nekoukni do reklamy do oblíbenýho obchodu. To neuděláš, nebo jo, no já tedy ne. Spíš jsem zvědavá jak ten pokrok půjde dál. Dík za hezkou a čtivou úvahu.

Líbí a navíc mám ráda přirovnání osudu ke scénáři, a života k divadlu.

Je to poetické, malebné a libozvučné. To bych dala do čítanek. Moc se mi to líbí.

loner: včera, dnes a zítra, no mam takový pocity, miluju milovat a sebe mam asi fakt ráda