Já, víš nikdy jsem nepřemýšlela že bych se neměla narodit. Já jen jsem moc smutná z toho co se občas kolem mě děje, tak se alespoň snažím o to abych já žila lépe, čistěji, abych neubližovala, měla čisté svědomí. Já spíš věřím na ty boží mlýny, je mi smutno z některých lidí. Ale už to tolik neřeším. Máme svůj vlastní svět. Ten nám nikdo nevezme. Často je nejšťastnější ten kdo ostatním vůbec šťastný nepřipadá.

Snílci to prý mají v životě těžší, kdepak. Nadějě umírá poslední a pluje jejich sny. Líbí.

Fér to určitě není, ale mohla bys podle modelu neptej se a ber žít? Bylo by ti dobře na světě? Mně NE.

Nesnesitelná lehkost Homérova bytí, nesnesitelná Yanina závist (-:

Já dnes balim. Nejsem tu 24 hodin a tady je básnická obec těch nejlepších básníků planety. Samozřejmě přeháním, ale co jsem přečetla je SKVOST, včetně tvý Virginie.

Ó,ó,ó. Ani nebudu veršovat, bylo by to trapný. Popsal si to bravurně, mistře.

Mlčenlivý: No tak to je vlastně pozitivní, díky

Taky na mě dýchla ta pohoda, žít jen tento okamžik, neřešit blbosti a blbce

Vždycky je to smutný, zvířátka žijí kratší dobu než lidé proto aby nás pomalu připravovala na smrt našich blízkých lidí. Takový " hnusný" je život. Smrt je daň za to že tu můžeme být. Jdi si hned pořídit dalšího!

Aspoň trochu naděje tam mohlo zbýt, no je taková dramatická. Líbí.

Já nejsem z těch kteří kritizují, ale tady to neodpovídá tomu modelu 5-7-5

Optimismus z ní sálá. Ten závěr mi taky přijde nej. Hned je mi prima i když venku prší a u nás je i zima. Dík.

Asi tak není to kdoví jaké dílo, ale tohle téma je samo o sobě děsivý, ten závěr je dobrej.

Líbí se mi básně s takovou morbidní příchutí.

DDD: taron: Vždycky když vidím nějakého psího tuláčka přijde mi hrozně legrační( jasně nesmí to být takový ten tuláček chudáček, kterýho někdo vyhodil, to by byl jiný příběh). Děkuju vám.

Ta melancholická nálada je určitě dávno pryč, popsala si to skvěle.

Tenkrát a taky teď
je krásný ten tvůj vodní svět
Jsi rak a nebo ryba
Pletu se? Moje chyba
A tvoje básně skvostem jsou
Tvé sny nás k vodě odnesou
A obklopí nás s noblesou
hodnou básníka rozeného
dík za tu kapku snění tvého

A já si myslím, že my už to víme viď, že melou. Stoprocentně jsme to zaznamenali a stačí se dívat okolo sebe a vnímat. Někdy to trvá třeba desítky let a v podstatě to není patrný na první pohled. Proto mě už ty pomlouvačný kobylky nerozhodí. Prostě vím, že boží mlýny melou a to mě uklidňuje. A ta básnička se mi líbí.

Všem moc děkuji za přečtení a za komentáře

black.heart: A já za tebe