Jo, od týhle autorky čtu ráda i když se tu objevuje málo, ten závěr mě taky nadchl nejvíc, ale pěkné celé

Máš recht a navíc si měl důvod nedělat nic, taky si občas hledám ušlechtilé důvody abych nemusela nic dělat.

Ať je to jak chce, nějakým způsobem ve mně vzbuzuje soucit, nevím jestli je to dobré nebo špatné, je zajímavá

Ta atmosféra včetně toho vyznání na konci je prostě úžasná, bohémská a romantická, moc pěkný

No, to je prostě nás Žblabuňka, rázem jsme u něj na zahradě a je nám tak příjemně i když "stará" hrozí a jemu leze z huby ošklivé slovo. Takový kouzlo nabírají tvoje básničky a je v nich toho víc než jenom to co si přečteme. Díky.

Jo můj muž včera vzal sekačku, objel celou zahradu a všechny ty spadaný listy vyklopil na kompost rovnou z tý sekačky, je to tak nejjednodušší a jak máme uklizeno, dostal pochvalu.

kmotrov: Máš pravdu a ten závěr by tak byl lepší, dík nejen za komentáře

Jsou tam nádherná místečka, je o přátelství nebo o lásce k dívce, je to nakonec jedno, ačkoli cítím určité tápání a nejistotu, tak převládá něha a neopakovatelné pocity. Krásná i zajímavým stylem.

No teda! Jo sranda musí bejt(-:

Musíš, je to v tobě

Takový pocity maj ty co jsou za zamčenými dveřmi? Takhle přemýšlí když nemají dostatek podnětů? Chtěla bys být také bláznem? Myslíš že je jim v tom jejich světě fajn? Proč jsou potom neklidní, mají agresivní rapty, jsou vulgární, neusměrnitelní? Co nám tím chtějí říct? Že se nudí, že se jim nevěnujeme. Tohle je hodně zajímavý zamyšlení. Je pravda že když se člověk nudí, má čas řešit svoje splíny, babrá se v nich a je to k zbláznění. Ale zdravý člověk se nemusí nudit! No, dík za to zamyšlení.

víš jaký mám pocit, že jakýmkoli svým stupidním slovem urazím tu nádheru, říjen, modrá, hvězdy, ryby, šupina, neštěstí, listopad, viola, holá žebra polí, koně, možná je to zmatené, ale koně a ještě v nebeských ohradách to je prostě nebeská nádhera a celá ta báseň úplně bouří moji představivost a mé emoce, tak na mě působí

A já vím co tě inspirovalo, myšlenka je podobná, líbí

Hm a co dál? Máš to na háku, nebo se bojíš toho kam to spěje.

zajímavá osobitým stylem a krásná obsahem, naděje a víra povzbuzuje, tam kde nejsou je zoufalství

je to skoro závidění hodná chvíle, ta báseň je krásným způsobem obrazná, vnímám krb, teplo, souznění, moc hezká básnička i když je to jen vzpomínka. Moc se mi líbí-dřevo má svůj žár- a taky-pár fotek- maličkost, ale miluju fotky právě pro jejich nostalgii. No vyvolala ve mně moc hezký pocit ta báseň

Takovou honičku, hned dvě múzy, no ale inspirují tě ať už jsou, nejsou, zmizely, nebo vůbec nikdy nebyly. Prostě milé a hladivé jako tvoje básničky, byli asi ty dvě múzí mladé kočičky.

No a navíc úplně mimo mísu jsem si vzpomněla na vtip jak zazvoní mírně retardovaný: " Dobrý den, já jsem vám přišel umýt okna". Pán ho vpustí dovnitř. Za chvíli další zvonek: " Dobrý den, já jsem vám přišel umýt okna". Pán se diví: " Asi jste se spletl, už tady někdo z vaší firmy je". " No to jsem já, já jsem vypad".

Milý Žblabuňko tvé básničky prostě miluju.....

proč je všechno jinak než bychom si přáli, nicméně já z téhle i z jiných tvých básní cítím jakousi sílu a cosi pozitivního, mám pocit že trápení není tvůj setrvalý stav i když tahle je smutná a skoro zoufalá, pěkné

milá a pozitivní

víš co, já jsem poslední z přemoudřelých, ať je to jak chce, báseň je pěkná, a to co prožijeme nemůžeme jen tak zahodit, zapomenout, zanevřít na to, už jsme to prostě my, už je to prostě v nás. A i když někdy máme pocit že zapomínáme a je to dávno, jak se dá zapomenout na něco nádherného. Jo o té knížce vím, je o nějakém pozitivním myšlení, popravdě já moc tyhle knížky nečtu, mám pocit že se k nim upínáme ale buď jsme optimisti s pozitivními myšlenkami, ale nemyslím že se to dá naučit, to jen někdy jsme tak zoufalý že si myslíme že nám to pomůže.