no ta je úžasná, taková, hravá, lehká a přitom lechtivá, moc povedená, a je to krásné oddávat se takovým myšlenkám, a ještě když se naplní, tak to je ještě krásnější

za mřížemi vědomí, ano naše vědomí nás vězní a přitom by stačilo aby podvědomí to zlé a neustále nám něco namlouvající se dalo překřičet, všechno je vlastně v moci toho podvědomí, dodnes svádím ten boj, budu se opakovat jedna moje básnička je nějak ...chci takovou moc mít, oslovit své podvědomí a nalézt vnitřní klid...prý pak jsme úspěšní, milovaní, dokonce bohatí-to je tedy blbost, ale myslím že hodně se dá ovlivnit, je taková rozjímací, ale myslím že základem je životní boj jedince

pozoruji barevný svět.....v začátku jsi krásně vyjádřila atmosféru vánoc, já je vlastně miluju, ale víš od té doby co si děti nadiktují co chtějí a od té doby co jsem se snížila i k obálce, tak to kouzlo sakra nějak vyprchává, nechci to tak, jsem obklopena velkou rodinou a taky mi letos bylo nějak smutno, věř mi

proč nikdy nic nádherného netrvá věčně, proč musí přijít procitnutí a zklamání, ale alespoň chvíli věřit, víš, to je taky krásné

Leslie: tak teď se jí dostalo odškodnění(-:

Kakuzu: Leslie: jsem vždy tou dětskou duší pohlcena a uchvácena, právě tou bezelstností, upřímností, je krásné být milovaným dítětem

Leslie: přesně tak to bylo myšleno a já jsem myslela že bude mít větší úspěch a je to co do komentů jedna z mých nejhorších, ale když ji teď čtu tak se mi líbí ještě víc

Leslie: máš pravdu a za takové postřehy jsem ráda, když ji čtu tak opravdu jakoby ten závěr s tou básní, nepatřily k sobě a vzpomínám že původní byl trochu jinak možná i lépe, i ta předposlední už je divná, moc děkuji

Leslie: a já tobě díky za tento komentář, budu se opakovat, ale moc mě potěší když někdo přesně popíše to s čím jsem "šla na trh"

potěšil si mě (-:

zvláštní je velkolepost tvých děl, to tě charakterizuje, myslím že tady nešlo jen popsat svoji depku, ta je hlubší a vnímám tam i sílu okamžiku a lásku k životu

zaujalo, nevím jestli vdově překáží, asi to má nějakou souvislost, kterou popravdě taky nechápu

přiznáváš se moc pěkně, a k tomu závěru to spěje skvěle, jo a líbí se mi anotace

no, pravda někdy se ztrácíme, jsme cizinci nejen pro ty okolo, návštěvníci ve své době a neznámými sami sobě, to je mi blízké. O to je cenější když najdeme někoho pro koho nejsme mimozemšťan, když máme své doma oproštěné toho co se děje venku a když se máme rádi. Kdo ji zhudební?

kmotrov: pojal jsi to tak velkolepě a já to u tebe mam ráda, a hlavně pochopil...pochopil...včetně těch plamenů, a to s těma dopisama je super, pořás přemýšlím jak pojmenovat sbírku, ještě žádnou nemám, třeba dopisy z nitra se mi zdá fajn

já jsem na tu básničku kupodivu myslela a teď si mi potvrdil to nad čím jsem uvažovala, je jedno co ze sebe děláme, všichni tam spějeme

taková beznadějná tím závěrem, samozřejmě je to pravda, ale proto je zapotřebí si to tu pořádně užít, nic by nemělo smysl kdybychom mysleli na smrt a kde je důkaz že se vrátíme? napsaná je dobře, text nesdílím

líbí se mi to, a ty je fakt bereš, no asi jo když to tak umíš popsat, v duši chemický mír to jsem ještě neslyšela a je to tak pravdivé, mám pocit že už jedna tvoje báseň byla o podobném tématu, tak se drž

je o sněhu, ne? ale může být o čemkoli co jsi použil ty jako první, je dobře že jsi ponechal místo naší fantazii

mně se moc líbí ta bojovná nálada v ní, a závěr s orlem je prostě povedený a neotřelý, takže já to nevnímám jako depresi jak vyšitou, ale jako boj s tou depresí a únik do světa kde je mi krásně a kde splín nemá co dělat a nedohoní mě, nedám se