celé to dílko provází ta jedna myšlenka...stejně to pořád zkouším, úplně vnímám její důležitost a tvojí touhu, krása

nejprve jsem si představila ty paprsky, jak ranní slunce vytváří spojnice mezi zemí a nebem, které prosvítají mezi stromy, nádhera, báseň je skutečně k zamyšlení a já ji vnímám hned několika způsoby a jeden mě trochu vyděsil, nicméně se ti moc povedla

hezké...život je taky jen tulák...občas se nám možná zatoulá ta kam nechceme, ale hlavně že ho máme, bez něj by už nebylo nic, a osud je také tulák...tak je to všechno zase jenom na nás

a zkus si bez nich představit život(-: pár dobrých myšlenek tam máš, ale jsou schovaný v takovym zvláštnim chaosu, asi že je to tak dlouhé, celkem se hezky četla tvoje rýmovačka

ta myšlenka se mi líbí

a já zrovna v téhle vnímám cosi tělesného, jasně okořeněného zvláštně poetickou duší

navodila ta básnička moc hezkou atmosféru, ale je tam toho víc, nostalgie, osamění, pěkná, je dlouhá pravda, ale nekritizuji, také většinou neumím všechno co chci vyjádřit vtěsnat do pár řádků (-:

kéž by láska byla věčná...smutná báseň, moc

PetrK.: dokud jsme vůbec schopni vzpomínat, tak je to ok (-: dík

ať je to jak chce bylo mu lépe když létal, úplně mě uzemnila, ten obsah je naprosto originální a čte se moc hezky, pěkná báseň, malinko smutná

líbí se mi, je vzrušující, náboj v ní se stupňuje, jsou v ní obrazná místečka a celkově je fakt povedená

také se mě bezprosředně netýká, ale lidsky určitě, aktuální, citlivá a se správným zamyšlením v závěru

jasně někdy je lépe nevědět, ale...

já myslím hlavně, že používáš často originální obraty a báseň se čte dobře

až mě v závěru zamrazilo, při představě toho obrazu, povedená

vnímám z té básně vášeň i beznaděj, povedená, stejně mám raději když mají tvé básně tenhle styl, jsou srozumitelnější

jasně, že je metaforická, dík

zaujala mě, tedy hlavně to téma, také to tak vidím tak jak to píšeš na začátku a na konci, životy smrsknuté do nočního stolku a pár igelitek, jenže jak z toho ven??? Jedna věc je to co napsal Kakuzu, krize nevynechala ani zdravotnictví, už i tam! se propouští a pak je tady další důležitá otázka. Co s těmi lidmi?? Rodina se evidentně není schopna o ně postarat a přiznávám, že naše babička je také v penzionu. Jedna známá co se mihla mým životem byla rumunka, ale její věta na tu si vzpomenu ještě dlouho po tom co už je dávno v Rumunsku a stará se o svoji starou matku. " Vy jste zvláštní, řešíte svoje psy víc než rodinné příslušníky." A měla pravdu. Nastínila si svojí básní spoustu problémů. A jedním je také domácí péče, která by pomohla těmto lidem, ale je u nás neoblíbená, je drahá, ale ti lidé by ve svých domovech žili mnohem důstojněji. Je dobře když někdo mladý na to poukazuje, téma tvé básně je hodnotné a moc smutné.

pobavila, hezky si to poskládal (-:

svým způsobem mě to pobavilo i když se nejedná o pocit k smíchu, popsala si to ale fakt dobře, ta naštvanost z toho čiší, a líbí se mi i tvůj pohled, který neviní nikoho jiného než tebe a to je mi sympatické