klobouk dolů, závidím ti tvou fantazii, máš ve svých básních pěkné obrazy(trochu mě zarazila anotace;-)čtyři co?čtyři na lásku, čtyři dílka, čtyři "zářezy", ale to je jedno, milostnou básničku máš hezkou moc

no vážně mě skoro vyrazila dech, moc se mi líbí, ta báseň by se dala rozpitvat verš po verši, sloka po sloce a pořád by bylo o čem mluvit, ty první dvě strofy nás ihned vtáhnout do myšlenek básníka, do jeho letargie, moc se mi líbí ten přechod ve třetí sloce, najednou taková citlivá zpověď, jo povedla se ti, řekla bych psáno někým kdo si už prožil, anebo se dovede vcítit

Hm, mě se to líbí, druhá strofa je vyjádření určitého stereotypu řekla bych, proto možná Hunter vnímal nějakou plochost, líbí se mi začátky, mnohem více zdůrazní jak rychle dnes je úplně jinak než včera, pěkné, takové propracované

poslední dobou nějakej depresivní, vždycky jsem nějak v podtextu cítila optimismus, měla jsem pocit, že přes všechny ty sarkasmy a cynismus ty víš jak na to, poslední dobou ale ten pocit nemám, působí to na mě smutně, asi podzim? nebo touha vypadnout?, no nic, třeba je to jen můj pocit

no, na mě zapůsobila dostatečně autenticky, pravda ta anotace napověděla, myslím že si ale vyjádřila skvěle jak tě léky utlumují, znecitlivují a jak to vůbec není jednoduché, myslím povedená zpověď, to že si změnila formu poslední slokou neřeším, protože i u mě je to běžné, mě to při čtení neruší

jo, jo povedlo se ti vyjádřit jak se tak nějak pohybujeme na pomezí normálního a toho našeho vnitřního světa, tak v tichosti si básníme...no někdy mám pocit jestli nám ostatní rozumí, jestli nejsme až moc jiní, líbí se mi

no...určitě je ta báseň zvláštně obrazotvorná, určitě z ní vnímám naštvanost...ale taky je dost dlouhá, kdyby se ti podařila zkrátit, tak je opravdu originální a zajímavá, jsou v ní dobré momenty, ale to asi chce cvik, chceš toho říct moc, tak se to z tebe hrne, zaujala

asi je to jedno z řešení, "přimknout se k bohu" ano, ale já to vnímám tak že i to by tě zabilo, tak ti nezbývá než "bojovat", určitě mě něčím zaujala

a já tě jako žena "ženu" chápu, a docela si dovedu představit ji zpívat, tak drsně, hospodsky a tak se mi to líbí, mimochodem přečti si můj Monolog, už je stará, ale myslím že povedená a hlavně pochopíš že tě musím chápat

takže to není tvůj nápad, kdyby ano, tak se mi to líbí:-)

kmotrov: ne že bych se někoho zastávala, ale nemyslím že tady jde o nějaké kopírování, vždyť to téma je dané soutěží a společné s tou písničkou je tam pouze ta jediná věta, nevím, řekla bych, sakra, bohužel pro mě se toho zase tenhle autor ujal skvěle, to mě akorát utvrdilo v tom že se nezúčastním, tak:o(

a mě zase ten závěr oslovil, vždyť to dítě potřebuje chránit ze všeho nejvíce a prorůst, to je ta největší ochrana, bezpečí, láska, tak to vnímám, líbí

radkova předvolební, jo beru ji

vzpomněla jsem si na knihu: Tančím jak nejrychleji dokážu, a na takovou tu větičku tanči a zpívej jakoby se nikdo nedíval...hezky, moc hezky vyjádřené, ano, jdeme tančit, tančit životem, co s ním jiného? tohle je dobrý návod

no...docela mě mile překvapila...až tak že jsem si ji tu přečetla nahlas...ne že by byla milá, ale naopak dosti depresivní, snad jako život rozervaného člověka

napadlo mě už u názvu že půjde o něco smutného... staré dolů, nové nahoru...nápad skvělý, čtivý, ale ještě smutnější než jsem předpokládala, já zatím vůbec nevím koho volit

loner: Devils_PIMP: metaverz: ŽblaBuňka: děkuji milí kolegové, tak tohle napadlo ženu, matku, když uklízela pokoj synátorovi, pro zajímavost

jo, ještě k tomu zatichlý a plný, tím jsem chtěla vyjádřit, že si vážím lidí kteří jsou přesně takoví, nepotřebují hned všem dávat okatě, hlasitě a arogantně najevo jak jsou dobří, ale každý vnímavý to brzy pochopí, ano tenhle člověk za to stojí, je plný moudra, myšlenek, citu a uměleckých schopností...

no ta je! vnímám tvé pocity, takovou tu závrať ze zamilovanosti a mládí, skoro závidím ;-) úplně jsem se zasnila

napíšu ti jen jedno: "nepleť si moji povahu s mým chováním, moje povaha je to, kdo já jsem, moje chování záleží na tom, kdo jsi ty", jo a ta víla je fakt po dlouhé době hezounká pohádková postavička, jo a ten pot na skle mě taky tedy trochu zarazil, ale ve své odpovědi jsi to vysvětlil a je fakt že to občas taky používám, opocené sklo, jo a přijde mi nějakým způsobem jako pokračování té předchozí, jo a druhá sloka to je tedy vyjádření naprosté šílenosti, je super, tak takový tedy jsi, báječné, plný rozporů, no vlastně přesně takový jak jsem tě popsala aniž bych tě znala