Jednoduchá fráze, podle sebe soudím tebe...mimochodem dnes jedna kolegyně přišla do práce s takovým výrazem( a chodí tak často) že by mohl zkazit celý den, je to smutné, nemiloval sebe, nemiloval svůj život a jen přežívat, nechat se zlomit stereotypem, nenacházet radost, nechat se semlít dobou, je to plýtvání životem, dík za zamyšlení

Je hezké vědět, že spřízněná duše byla a když byla tak by měla být napořád, navzdory okolnostem, druhá sloka je krásná

Krásná básnička

Líbí se mi pohled mužů, hezké

Je to krásné a bezstarostné, téměř očistné, povedla se ti

Tak tohle mě prostě rozbrečelo, ten přednes, ta slova co bodají, kdo neprožil nepochopí, kdo odsoudí neprožil...Nabádá to nikdy nehodnotit! Nikdy totiž nevíme jaký život je toho koho právě probíráme a co je za vším co on právě prožívá. Děkuji ti za to že jsem četla a poslouchala, ten přednes tomu dodal další rozměr. Je to skvělé.

DDD: není co promíjet, děkuji

Psavec: nevím, děkuji

Leslie: to mě těší, děkuji

Cuk: nevím, děkuji

Dandy: děkuji i za verše

Mlčeti Zlato: máš pravdu, děkuji

LadyLoba: děkuji

koiška: netrápím se, děkuji

Tak ta je přesná! Ten pocit znám moc dobře a tys ho bez okolků vyjádřila :-)

Hm, já myslím, že my ženy doufáme že je v tom něco víc, že chlapům nejde jen o jedno a i si myslím že občas nejde, líbí se mi to zamyšlení

Skvěle, myslím každý z nás nad tím občas zapřemýšlí, kam až tahle doba spěje, já se uklidňuju tím, že my snad dožijeme...

Je to tak je lepší si to nečíst, jenže člověk tomu neunikne. Snažim se žít si a nevnímat to, jenže u nás doma je od toho můj muž, sleduje a ví o všem, rozčiluje se, nadává, zahlcuje mě informacemi, které ale nelze změnit, proto mě to nechává klidnou, napsal si to ale skvěle

Jestě k objasnění, nemyslím si že píšeš o fyzickém týrání a rozhodně si myslím žes do básně dostala přesně to co měla vyjádřit, a doufám to co chybí a to co přebývá s tím se vypořádáš, musíš i když šrám to zanechalo a velmi silný, je to opravdu silná báseň a zoufalý pocit

Ach Leslie, je to smutné, moc, smutné, nedávno jsem napsala báseň, začátek je o mně, jak jinak:-) a pak o týraných ženách, ještě jsem ji nevložila, ale po pravdě tahle báseň, mnohem lepší mi ji připomněla. Je opravdu smutné si takhle připadat, ale ten pocit dovedu pochopit. Snad za vše! Taky jsem napsala vyznání jak si mě stvořil...bylo to vyznání a teď psávám o tom jak se rozpadám...a myslím tedy že opravdu chápu...a napsala jsi velmi nápaditou pocitovku