no, to je smutné :-( pěkně jsi to napsal

no, ta úplně pohladila, něžná, snová, plná krásných obrazů i obratů a ABAB jí sluší, i když tedy básnička je malinko smutná, tak naděje tam je

mám pocit že už jednou jsem si říkala že máš dílko zvláštně zařazené, tohle není úvaha, ale je to milé, plně s tebou souhlasím co se týče popisu letošní zimy, hezky až poeticky máš popsané ráno a myslím, že procházky v zámecké zahradě budou kouzelné, máš tam tedy drobné překlepy a dávej si pozor na mezery. Musím ale napsat že se mi moc nelíbí závěr. Věta-Všem je zde dobře a krásně-ta je jak ze slohovky ze základky, a vůbec ten závěr bych ještě upravila, vím že to umíš.

mě ta básnička potěšila, jsi na správné cestě, dnes hezky plyne

hm, zajímavé, líbí se mi to opakování slov táhnoucí se celou básní, je důrazná a má fakt skvělý závěr

ou, to je nádhera, přečetla jsem si ji i nahlas, já vím, že zase lichotím, promiň, ale jde to jinak?, ta báseň je až vzrušující a jestli tě k ní přívedlo ono sousoší tak tvoje oči jsou oči opravdového básníka, prostě krása, fantazie

jakoby mě závěrem něco pohladilo, tvá duše romantika, ale ta básnička mi vyznívá jako bolavá, je krásná

tyhle povídky já ráda, plné opravdových postřehů, viděných očima nekonformního člověka, občas drsnější podání, ale mě to tady spíš láká číst dál, než že bych znechuceně dílko odložila, drsné, opravdové, osobité, bez příkras

klidně by to mohla být dvě dílka, ale takhle je to takové nápadité, občas mi ty rýmy zadrhnou, ale jinak se mi tvé básničky líbí, každopádně máš svůj styl a dobré nápady

ŽblaBuňka: takové zamyšlení jak jedinec působí na dav, dík :-)

taron: děkuji za protekci :-))

také jsem si v tom dílku našla své, někdy mě právě v lesích napadá, ano přesně takhle to tady vypadalo před mnoha lety, vnímám ten útěk před tím naším "rychlým světem" do toho lesního pomalého, hezké dílko, řekla bych v závěru hlubší než se na první pohled zdá, líbí se mi i to jak začátek je rychlý a mnohem jednodušší a jakoby myšlenkově graduje k závěru

trochu mě překvapilo zařazení, málem mě to odradilo, jinak něco podobného se mi také stalo a také nevím zda to byla pravda, či sen, či jen má fantazie a rozpoložení po smrti tatínka, s kterým jsem se díky okolnostem nestačila rozloučit, není to špatné, mimochodem četla jsem i tvoji předchozí povídku, četla se příjemně

aha, no mám tu zbytek včerejší buchty, je opravdu slaďoučká, tak jsi zván, je úsměvné tvé přiznání a milé

jasně :-) já jsem to věděla už předtím

aha, taron stokrát jinak, jo zajímavé pojetí, takové skoro nepoetické, ale teda vymakala jsi to, klobouk dolů, možná to nechápu, nebo něco jo :-), svoji myšlenku jsem si tam našla

no to je smutné, popsal si to tak "vtíravě" až mě zamrazilo, pěkné

hledám slovo jak popsat ty tvoje básničky, prolíná se v nich toho tolik, to asi že ty jsi tak "plná", nejsi bílej papír, jsi plná obrazů, lásky, moře, šodó, života, těch dvou a těch ostatních, jo tvé básně jsou pro mě pozitivní, třeba jsi jen plná fantazie, ale to ne, vnímám tu houževnatost a opravdovost

moc nechápu druhou sloku resp. její poslední verš, jinak se ti povedlo vyobrazit tu nezáviděníhodnou náladu skvěle

ne, není to lest, to je prostě život, je to něžná, mladá, krásná básnička plná lásky a také zklamání, ale toto jde spolu občas ruku v ruce, moc se mi líbí ten začátek, krásně uvede do té básničky a působí až dojemně