nic jiného si nezaslouží:-)

cha, cha

Ach jo...hrubost i něhu srovnaly stroje, tvoje i moje, není to nic co bych v současném rozpoložení chtěla číst, je to tak pravdivé až mi z toho mrazí, skládka dnů, skládka snů, ale zase! poklady na smetišti, ano, to je ono, toho se budu držet...musím si hledat a hýčkat ty svoje poklady, líbí, moc, píšeš na úrovni, ale ne uměle, ale ze života, vnímám to z té básně

kmotrov: Jiří Turner: Orionka: ano, je o společném stárnutí, krásném, někdy smutném ale každopádně jednou končícím, ale zatím jsme tu, tak raz dva tři do kola...dík

BorůvkaB: děkuji ti, no není až tak miloučká, spíše mě občas přepadá taková melancholická nálada

děkuji za čtení a ponechaný komentář

ŽblaBuňka: ale dyk já to všechno vím, to jen občas, to tam zahlodá, jenom na kratinkou dobu a zase je pohoda, dík

jistě proto mi to přišlo smutné, pochopila jsem správně

tvoje myšlenky se mi líbí

já strnula při tom závěru, ke kterému jsi mě bravurně dovedl, úchvatná noční fantazie s hrůzným zjištěním, super

Ou, smutné, krásné

tak to jsem se špatně vyjádřila asi, to se mi právě moc líbí, já měla na mysli jen jednotlivé druhy duhy, ale patří to tam už kvůli názvu :-)

moc hezká...a i když se jaro skrývá v jinovatce a zima se pak zazelená...to musím vypíchnout, jen jediné by stálo za poupravení -jednotlivé druhy duhy. Mě napadlo třeba v pruzích duhy. Ale samozřejmě jsou to tvoje slova a moc se mi to líbí.

připomíná mi to jeden text od Lucie, no k obsahu, zvláštní vyznání, řekla bych velice osobní, hlavně ten závěr si čtu dokola, to není moc veselé, líbí se mi to

určitě zajímavá

mně se líbí začátek a závěr, ten střed je pro mé vnímání nějak chaotický, a musím se usmívat zase je tam vteřina, asi tvoje nejoblíbenější slovo

první co mě napadlo, moc prvoplánované, ale po druhém přečetení už to na mě tak nepůsobilo, fakt, myslím že si vypsala tu spalující vášeň a touhu dost barvitě, mně se nejvíce líbí druhá sloka

jasně, všechno, cokoli, ale hlavně něco, protože jednou neuvidíme už nic, to je přesně ono, je nabitá životem a takovou tvojí osobitostí, mám ji ráda protože cítím vášeň, temperament a hlavně schopnost chápat podstatné

tíží tě samota, minule vichřice, teď meluzína, no já ji beru jako že spolu souvisí, ty dvě jakoby oddělené části v jedné básni, ty kořínky vlasů, by vlastně byly vidět zevnitř, ta dutina je mastná, máš máslo na hlavě, na té hlavě kde se léta nevětralo, nebo to nemusí samozřejmě být o tobě, ale souvisí, vnímám rozervanost, únavu, ale snad chuť všechno pochopit, no mám pocit že s každou básní tady by se něco dalo dělat dál, upravovat, dopilovat, malé úpravy jsou často k dobru, větší mění smysl

jo, jo, jo, tvoje filozofie je emotivní, nabitá a životaschopná, to miluju