napsal jsi opravdu krásnou básničku, tak za ni rada od ženy:

Krásné tvoje snění
však nestačí jen snít
musíš něco udělat
abys ji mohl mít

Bosorku, co raz dva tři
ve valčíku tančívá
snění jí nestačí
z plamenů stvořená
tělem svým zahřívá.

jasně, působí voňavě, jarně, žlutě, zářivě, zamilovaně, Homérovo komentář je poněkud nevhodný

vidím jak obraz tvoji básničku :-)

Udělala bych cokoli
pro pár tvých veršů na papíře
nečtu básně jen očima
čtu všemi smysly, k nevíře!
Snažím se číst i mezi řádky
jen kvůli tobě chodím zpátky. :-)))

Napsal jsi krásnou báseň, takovou melancholickou, plnou lásky a vášně a možná jara, přeji ať ta pro kterou je vyslechne tvá slova

tento způsob jara zdá se mi poněkud nešťastným...je to silná báseň, kde i forma je velice vyvedená, jen ta bolest z ní, ne a ne vyprchat...

taková roztancovaná je celá básnička, je skvělá, pozitivní, plná úsměvů, a líbí se mi ten paradox, o dešti se vesele píše málo a moc se mi líbí to jásavé nevadííí, já jásám nad tou básní, líbííí

aby tě nezavřeli...za žhářství :-D

Hej, mám strašlivou radost z tvé nálady :-)) Jaro je tu

na tohle sem budu chodit, můžu?

přesně taková rána miluju :-) a navíc kmotrov se přesně trefil i do mých myšlenek

další z poetických úvah by taron :-) takových těch pravdivých úvah, které si optimista ve svých myšlenkách nepřipouští, ale občas se jich zlehka také dotkne

v první sloce není, v druhé náhle je a jak skvěle se to doplňuje, tahle tvoje dílka jsou neskutečně pozitivní, tak to mám ráda...

já nevím, myslím že by se právě o takových tématech mělo psát a myslím že jsi to napsala autenticky, povedl se ti i název a to světlo naděje je i dosti působivé, mně se to líbí

vytěsnáš ho ze své mysli jedině někým jiným, stejně milovaným, jiné náhražky fungovat nebudou, někdy je snad lepší nepoznat tu velkou lásku, člověk pak nemá nad čím bědovat, ale zase, je krásné to prožít, třeba jen jednou za život, takovou tu lásku s velkým L, jo tříska někdy způsobí i to že sleze nehet, a mnohdy trvá dlouho než vyroste jiný, napsala jsi to působivě, nejvíce se mi líbil závěr

mně se moc líbí jak jsi ji napsala, přijde mi taková lehká a přitom z ní vnímám bolest a muka básnického subjektu, je to báseň nádherně metaforická a je o nenaplněné lásce, tak ji chápu

Také mám ráda Čechy, děkuji za procházku tvým městem

cha, cha, četla jsem i první a říkala jsem si kecá a teď je to tam, prostě tak ze života, z kanceláře

je to pro mě až dojemné, skutečně, přeji si abys mohla začít psát vesele, preji vám svítání...

Musím uznat že něco na tom je, a tak nějak smutně, ale rytmicky spěje k závěru, který dává průchod myšlenkám, myslím že byl dobrý nápad ten začátek poslední sloky se školkou až po závěr se zlatou žilou, to tak chytne u srdce, i ten feťák byl chlapeček, nebo holčička, a teď má někde zoufalou matku, myslím že se ti to povedlo

ale, no, tak jo, tu atmosféru fakt vnímám, připomnělo mi to jednu starou zkušebnu a na druhé přečtení je vlastně fajn a mohla by to být i písnička, ne