já nevím, myslím že by se právě o takových tématech mělo psát a myslím že jsi to napsala autenticky, povedl se ti i název a to světlo naděje je i dosti působivé, mně se to líbí

vytěsnáš ho ze své mysli jedině někým jiným, stejně milovaným, jiné náhražky fungovat nebudou, někdy je snad lepší nepoznat tu velkou lásku, člověk pak nemá nad čím bědovat, ale zase, je krásné to prožít, třeba jen jednou za život, takovou tu lásku s velkým L, jo tříska někdy způsobí i to že sleze nehet, a mnohdy trvá dlouho než vyroste jiný, napsala jsi to působivě, nejvíce se mi líbil závěr

mně se moc líbí jak jsi ji napsala, přijde mi taková lehká a přitom z ní vnímám bolest a muka básnického subjektu, je to báseň nádherně metaforická a je o nenaplněné lásce, tak ji chápu

Také mám ráda Čechy, děkuji za procházku tvým městem

cha, cha, četla jsem i první a říkala jsem si kecá a teď je to tam, prostě tak ze života, z kanceláře

je to pro mě až dojemné, skutečně, přeji si abys mohla začít psát vesele, preji vám svítání...

Musím uznat že něco na tom je, a tak nějak smutně, ale rytmicky spěje k závěru, který dává průchod myšlenkám, myslím že byl dobrý nápad ten začátek poslední sloky se školkou až po závěr se zlatou žilou, to tak chytne u srdce, i ten feťák byl chlapeček, nebo holčička, a teď má někde zoufalou matku, myslím že se ti to povedlo

ale, no, tak jo, tu atmosféru fakt vnímám, připomnělo mi to jednu starou zkušebnu a na druhé přečtení je vlastně fajn a mohla by to být i písnička, ne

na mě působí tak jásavě, vzletně a aha-Praha, to se ti povedlo, no snad se tam jednou podívám, :-) ty nezábudko, úplně jsi mě zmátla ;-)

taron: ten komentář pro kmotrova je vlastně i pro tebe :-)

kmotrov: musím se usmívat, to té virtuální komunikaci, u ŽB je to skutečně jen to co je v něm, protože ho neznám, ale tebe a taron už ano, je krásné že se známe uvnitř, to mě nikdy dříve nenapadlo, milovat vnitřek člověka, je to krásné, že se můžeme tak otevřít, že se poznáváme díky tomu, co jsme schopni napsat, tak bez přetvářky, a čím se dáváme všanc těm kteří si nás rádi přečtou a listují v nás jako v knize, už jednou jsem napsala že tady mě možná znáte více než kdokoli jiný a já jsem za to ráda

jasně že jo

držím palce, snažím se vcítit, tak alespoň jen si beru malé ponaučení, díky za něj, určitě přijde den kdy si zase budete moci povídat

a já bych ty závody chtěla vidět ;-b, jo, rozverný ŽB, jo a hezký rým v závěru slok

nezábudka: Megynka: Sucháč: holky a kluku ani nevíte jak jsem ráda za každý komentář :-) dík vám

Sirenix: k významům básní bych řekla asi to, že každý vnímá jinak, to co tobě se může zdát bez významu, může pro někoho mít významů hned několik, a myslím že pisatel vždy svůj význam ví

neuvěřitelné, tvá báseň je tak pestrá, první část, to jsem se zamyslela, nad tou taškou, možná to, že první kabelku jsem měla až po dvacítce cosi znamenalo...pak jsi mě (promiň) převedla do reklamy na snickers, to ta žirafa, ale každopádně jsi vytvořila skvěle barevný obraz, no a pak mě cosi objalo, vnímala jsem něco krásného, jaro, květiny, lásku, milování, prostě nádhera, děkuji za tu procházku, cíl je úchvatný

vau, vždyť to říkám že tě čtu čím dál tím raději, skvělé zpracování, dynamika, údernost

Ó, ŽB, dnešní má i tvá mají řekla bych cosi společného, touhu po naplněném životě, touhu užít každý okamžik co je nám tu dán, nepromarnit dne ani hodiny a ještě něco! my jsme vlastně strašně mladí a vždycky budeme, já se ti teď tady vyznám, ano? miluji to co je v tobě :-))

jo, jo, jo :-)