tvoje myšlenky a asociace mě téměř vždycky zaujmou, se zpracováním mívám občas problém, ale netroufám si ho hodnotit, je to tvůj osobitý styl, každopádně zaujmout umíš, vždy cosi zanecháš

gabkin: Jiří Turner: mannaz: Orionka: ŽblaBuňka: děkuji všem za čtení a zanechaný komentář, básnička mě napadla při pečení vanilkových rohlíčků, takže se hodí do těchto dnů, ale barborka vykvétá až kolem vánoc, v lednu by určitě byla úplně mimo, díky

Lasak: ale to já moc dobře vím, ale nevadí mi že jsi mě upozornil a věř mi, uznávám každý věk a jsem velice citlivá na to, abych někoho ponižovala, vždyť mně také bylo šestnáct a přesto že už je mi o nějaký pátek více neznamená to že se neumím vcítit a že jsem zapomněla, měj se moc hezky :-)

samozřejmě jsem průběžně sledovala reakce a četla tvoji úvahu, díky za ni, vlastně je to dobře že tu začal vát čerstvý vítr, možná nás někam donese, možností je spousta :-) já prozatím v nastavení změnila kolonku-toužím po maximální kritice, no a co se týče mých komentářů, nejsem kritická, jen občas vyjádřím nespokojenost, spíše, když se mi dílo nelíbí nenapíšu vůbec nic, ale myslím že i to je přínosem, dotyčný může zjistit že jsem četla a podle toho, že nekomentuji tuší, že mě dílo asi nezaujalo, myslím že i to je postoj, tak ještě jednou tobě dík za takovou úvahu

Leslie: :-) jasně a děkuji

Orionko, úplně vidím svého šestnáctiletého synovce, samozřejmě, vidím toho nevinného chlapce s prvními zkušenostmi, plného otázek co život přinese, s prvními otisky teplé dívčí kůže a se spoustou otázek, v dlaních, v hlavě, po celém těle, zdánlivě suveréního, ale, plného nevědomosti, moc pěkná

to já jsem chválič, když je co, a navíc! já za ní vnímám tvůj přednes, který mě prostě neskutečně oslovil, a miluju takové básně kde je proč se usmívat, ale člověk má navíc i v koutku slzy dojetí, dík

Městem jde Mikuláš...nemám slov k tvé schopnosti popsat tu atmosféru, vnímám to tak, přesně tak, ač z maloměsta, naši psi se klepali z těch hroznejch dělbuchů...skvělý závěr jak studená sprcha, vytvořila si navíc barvité obrazy-čerti, domovnice, čokl ale já ti děkuji nejvíc za to, že vím proč sněží, myslím že vždy když mi vločky budou olizovat obličej vzpomenu si na anděly, skvělá báseň

ach, ta láska prokletá..., líbí

možná si mohl zvolit jinou formu a trochu si pohrát s těmi prvními dvěmi řádky, nicméně obsah se mi líbí a závěr je povedený

Ta třetí strofa vybočuje, ty ostatní jsou takový čtivý a melodický, dodávají jim spád ty číslovky, tak to vnímám, kdežto ta třetí je najednou jiná, přinutí zbrzdit a zamyslet se, no a pak se pročte až k tomu závěru, kterej je hnusně pravdivej, je jedno zda první, druhá, třetí jsou lásky, ženy, nebo chlast, moc povedené

ale no tak, zasmála jsem se, to ano, těch zbytečných chybiček ses mohl vyvarovat, ale jinak vítej, piš a komentuj

skoro se těším až napíšeš sbírku radost přichází... no, nic to němění na tom, že svoje nálady umíš popsat pro mě dost věrohodně a působivě, mně se nejvíce líbí poslední sloka

no, mám radost že jsi k nám přišel, tahle báseň je opravdu skvělá, vyjadřuje i moje občasné pocity, odkud utíkáme? a kam? vlastně...stigmat se na rukou nezbavím, proč ty naše životní "proměny" jsou tak dlouhé bolestné a nikdy ne úplné, jsme to totiž stále my, nádherné zamyšlení jsi mi tu připravil

Stin: Lasak: Jiří Turner: ŽblaBuňka: těší mě, že vás zaujala

pa, pa, pa, pa, pa, pa, pa
taková milá rýmovačka s pěkným pravidelným slabikováním a vnímám jak poslední verš sloky tomu nasadí korunu, to mě upoutalo, zdá se propracovaná a je moc vtipná

jo, jo taková až pohádkově smutná, vytvoří ledové obrazy a navodí zvláštní beznaděj, hezky napsaná

taky mě zaujala, vánoční strom trochu jinak, i to je bohužel život, hezký závěr se ti povedl

je fakt milá, možná bych poslední sloku zakončila jen-raději si budu hrát. Ale to je jen můj postřeh a milá rýmovačka je tvoje.

jo, tohle já můžu, líbí se mi v tvé poezii ty změny nastolený změnou písma, začátek vnímám lépe vzhledem k tomu že konec je takový skoro zoufalý, necítím z něj to vzrušení na začátku básně, cítím smutek, otázku, možná zbytečnou, někdy je lépe moc neočekávat, ale to jsme prostě my lidé, možná někdy zbytečně přemýšlíme...opravdu krásná, jdu přemýšlet