no, tak to je silná báseň, myslím že se ti podařilo formu básňě zachovat, klidně by to mohlo být vyprávění, protože je v ní opravdu příběh, zoufalství, touhy a lásky...četla jsem ji třikrát, nacházím v ní dokonce více příběhů, je to skoro námět na román, snad s dobrým koncem?

tovární haiku, no jasně proč ne?, české haiku, básnička inspirovaná stylem haiku, ale ryze česká, a mně se strašně líbí ta představa, úplně vidím toho chlapíka, hnusná betonovoželezná rampa, ale hlava v oblacích, to mě osobně nadchlo

Hm, no asi máš pravdu, každopádně se mi to líbí, jsou to verše k zamyšlení, nad životem, nad námi všemi, jsme si vlastně tolik podobní...

to je fakt dobrý, na popstar je moc osobitá a originální:-)

líbí se mi ta živočišnost co z ní cítím, ze závěru vnímám však daleko závažnější myšlenku, celkově mě zaujala

nejen hezká, slovo po slově, verš po verši, sloka po sloce je úchvatná, je moc hezky poskládána a přitom tak nenásilně, je zvláštně abstraktní, ale ta otázka v závěru je konkrétní až, až

ano, je to dílko hluboké jako moře a silné jako tsunami, ale je to dílko které pro mě znamená zase krůček dál, další krok k poznání jak to vlastně s těmi našemi láskami je a až to jednou všechno prožijeme tak zjistíme že zase nevíme absolutně nic;-), jinak máš v ní opravdu hezké obrazy a obraty, první sloka je nejvíc

asi tak kolegyně, báseň jistě zaujme, každý máme svůj styl, svá sdělení, svou filozofii, mně se celkem líbí obsah, i když závěr tedy já moc nechápu jak souvisí se zbytkem, mně zaujala sloka-A rak.....krásy- v ní nacházím pointu a myšlenku básničky, použití tvaru rce mě jaksi ruší, každopádně si tě občas přečtu, cosi na tom dílku nacházím

no já hlavně nalézám podobný pocit, někdy, ano obrácený zvon to je opravdu silné až mi připadá že ten verš se slonem to ponižuje, ale patří to tam;-)

No, Orionko, myslím že příběh a jeho závěr opravdu zaujme a to jsem při rozkliknutí nejdřív chtěla odejít bez přečtení, ale že jsi to ty;-)...Líbí se mi navíc že tou povídkou proudí více myšlenek, ne jeden příběh, alespoň já to tam nacházím, příběh rodiny, příběh lásky, příběh samoty, příběh virtuální komunikace, příběh rozumu...Možná ten rozum někdy dělá špatná rozhodnutí, nevím

pointa té básně je skvělá, opravdu moc bolavá a smutná, je to jedna z těch tvých rozervaných básní, vůbec ten "příběh"je jasný a docela obrazotvorný, možná by si ta báseň zasloužila pohrát si s jednotlivými verši, někdy se opravdu zarazím jakoby se k sobě vůbec nehodily

taron: prosím přečti si komentář pro kmotrova, i já sama po pár měsících na svoji báseň nahlížím jinak, zvláštní, děkuji za zájem, moc

kmotrov: je zajímavé jak po nějaké době hodnotíme i svoje díla jinak, já v té době kdy jsem ji napsala jsem odpovídala nějakým způsobem na komentáře, teď po tom co jsem se "seznámila" s tvým oblíbencem Watsem si uvědomuji že některá díla a mé myšlenky jsou tak nějak spontánně spojené s jeho "teorií", aniž bych to dřívě věděla, ale pojmenovávám to vše vlastními slovy, možná krkolomně, za vše dík

taron: hm, je o dlouhodobém vztahu, scházíme by mělo vyznít dvojsmyslně, scházíme se a také scházíme, možná že jsem ten závěr napsala moc pateticky, je vlastně o stárnutí, když to teď tak vnímám, víš jistě že pro mě stárnutí po boku mého muže(díky kterému mohu létat:-))je nejvíc na světě, to jen občas člověk podlehne nějaké melancholii, děkuji

taron: přečetla jsem si tvůj komentář a svoji báseň, mám husí kůži, víš z obojího, člověk se mění a názory mění též, třeba máš pravdu, třeba já ji nacházím díky svým básním, verše-oni mě ochraňují, křídla rozpadlá nasazují- jsou spontání, ano třeba je to tak...

http://youtu.be/NrgcRvBJYBE

ještě jsem si vzpomněla na jeden klip a krásnou písničku

Je zajímavé jak si zachováváš svůj styl, každá sloka mi přijde tak jakoby násilně ukončená, třeba to tak působí jenom na mě, ale tvé poslední verše slok jsou jakoby odjinud i když poslední sloka taková není, ale mně se to líbí je to pro tebe typiské, každopádně "melodie" tvých básní plyne opravdu příjemně a v tom ses zdokonalil, tady mě zaujal název a obsah mě nezklamal, ale to je pro tebe také typické, řekla bych žes ubral na té své velkoleposti a není to na škodu

hm, řekla bych silná báseň, pro mě má hned několik rozměrů1. přečetla jsem si nahlas, protože je to poezie z nitra, ta pravá, nepřekombinovaná.2. Začátek je plný touhy života, lásky vášně, tak to mám ráda, tak to cítím a myslím, touha je život...3. konec to jsi ty...neublížit, nezranit, nikomu a nikdy, plná lásky a čistoty... Opravdu mě objala, víš, tak přátelsky, vím že miluju tvé verše a uznávám tě jako člověka, tak přísahám...

mně se tedy moc nelíbí ta úprava, nechápu ji, ale básnička je krásná, hlavně ten závěr a Touhavice to je prostě bomba, nové slovo od taron

ano, tohle je život, tohle je nádhera a moudro ve verších