pochutnávám si na ranní kávě, voňavé a dobré jako ta tvoje básnička, milé

křehké verše, které vždy vyvolají u mě stejnou reakci, čtu je párkrát dokola, podivuji se nad jejich zvláštní atmosférou a často je vůbec nechápu

chceš aby to bylo úsměvné, tak nad tím nehloubám, ale dalo by se...

ach jo, čtu začínám se vciťovat do té atmosféry a vnímám nastíněnou problematiku jak je těžké se vcítit do druhého pohlaví, do jeho myšlenkových pochodů...a najednou jeden verš, sprcha a už se směju a navíc nápaditý závěr, povedla se ti

tohle je poezie, z které mrazí, křehká a přitom taková zvláštně tvrdá, prostě je to tak, dobrá poezie tryská z poety, který má něco za sebou, tak to vnímám já, žádná přetvářka, překombinovaný verše a tlačení na pilu, tahle poezie je, jsou v ní city a prožitky a navíc hluboké myšlenky

líbí se mi zvláštní syrovost která je v tom dílku, dávat svoje city a zjistit, že jsme se nechali omámit a vlastně to není láska, to je bolavé procitnutí

je pozitivní ta básnička, já mám ráda rýmování, ačkoli některé rýmy jsou takové ty jak se říká profláklé, ale mě se to nápadité zpracování líbí a líbí se mi myšlenka kterou vnímám já, očekávat můžeme jen to co jsme schopni sami dávat a svůj osud máme ve svých rukách, záleží hlavně na nás...

té fotky jsem si také všimla, povedla se a tvoje básnička též, já za ní nevnímám ale smutnou básnířku, proudí jí taková melancholie a nahromaděné pocity z nádherného až nadpozemského prožitku, také ve mně ta akce zanechala vzpomínky, které i po letech tvoje báseň zajisté připomene a ten závěr, vrcholem díla, skvělá myšlenka a my na malinkém prostoru prožili opravdu něco nezapomenutelného

Umouněnka: potěšilas, děkuji

Makyna: když Makyna napíše lépe bych to nenapsala, to je pro Yanu veliká pocta, dík:-)

mám slabost pro to co cítím proudit tvou poezií, jen mi to někdy nejde zcela vyjádřit, ale tahle je opravdu pěkná, líbí se mi ten úsek uprostřed s tím to víš...vnímám to tak zvláštně naléhavě, povedené

pro mé vnímámí jsi ticho zachytil nádherně

i mě potěšila a ani nevnímám žádně kolísání v rytmu

moc se mi líbí začátek, jak jednoduchý vzorec, z celé té básničky vnímám souznění a radost z toho že jste, vy dva a spolu...co chtít více, pěkné

ano, souhlasím s kolegyněmi, my prostě milujeme tvoji poezii, je nenásilná, malinko starosvětská, to těmi rýmy za které já osobně děkuji, prostě žblabuňkovská poezie, laskavá, čtivá, nekomplikovaná a přitom myšlenkami hodnotná

mně nevadí to snad a jedna moje básnička začíná- slyšíš, to zvoní umíráček...chápu ji, v té tvé je všechno, všechno co mohly znamenat a možná zcela obyčejně zvonily jen to poledne...ale to už je úděl poety, slyší a vidí trochu jinak

já myslím že to stačí tak, jak je napsáno, více už by nebyla tak tichounká, jako letmé pohlazení

Sucháč: ;-)

slnečnica: díky ti

ta druhá polovina básně je mnohem pozitivnější, v té první opravdu jsou cítit pochybnosti, rozpolcenost, pak už jsem se jen tak usmívala a užívala si každou sloku