asi nemá opravdu cenu řešit co kdyby, ale myslím že občas to zahlodá v každém z nás

Amelie M.: dík, no napsaná mi teď přijde dost hrozně, ale vyvolává hezké vzpomínky a možná jsou v ní hezká místečka

hm, jako zamyšlení to beru, no strach je jen přemíra fantazie...strach v mezích je v pořádku, nesmí nás pohltit, chorobný strach je svinstvo

aha

zajímavý dialog, jen mi přijde zvláštně sebetrýznivý, opět zdůrazňuji že začátky veršů velkým písmenem dodávají důraz, to mám ráda, ale myslím že by opravdu nebylo na škodu změnit písmo, jo a zahnaný do rohu

Ou, to jsi přesně brnkla na mou strunku, polykám slzy, myslím to stačí k vyjádření jak na mě dílko zapůsobilo, bohužel jsem si ho neposlechla, ale určitě se vrátím a až budu na jiném PC tak si ho pustím

i to se stává, taky mám pocit že jsem ji už četla, nebo prožila?:-)

je jednoduše krásná, jemná a plná tvých krásně poetických obratů

velké ano, je mi z ní příjemně

chytrá holka :-), jo, má to styl, je to odvážné a přitom velmi, velmi pravdivé

jo, po poslední rundě sis uvědomil...pěkný

ó, a domyslete si to všechno sami, ano a to je hezké...závidím loukám že mohou kvést....studentu v sáčku lásku závidím, bane já jim to přeju, atmosféru si vytvořila nádhernou miluju takové noci a skoro jsem si tady zavzpomínala...

Jako nápad je to dobrý, určitě by to zapůsobilo

řekla bych že na tebe múza vykukuje z každého pozarohu, ale znám ten pocit že se mi vyhýbá a najednou hups a je tady a to na ní miluju, je to mrška proradná a ráda si s námi hraje :-), teď mě tak napadlo že tvoje múza vypadá určitě úplně jinak než moje ;-)

do toho se dovedu dobře vžít, pěkné, možná, zvláštní, malinko krkolomné, no sám sis nasadil laťku :-)

sugestivní, silné, svíravé, vnímám bezmoc, změnit to co tě neskutečně tíží...ano autista je opravdu šťastný, on svoje ego nevnímá, nezná sebelítost, víš, ale zase toho spoustu nemůže prožít, myslím, no báseň je jedna z těch co vtáhnou, do nejhlubšího nitra poety

je moc příjemně napsána, žádný patos a kupa zármutku, povedená

trochu tajemství je příjemné, obklopuje celý náš dům, dům v bývalých sudetech odkud byla odsunuta celá rodina, znám i jejich jméno, jinak nic, ale spousta se toho dá vyfantazírovat, připomíná mi tedy báseň i moji situaci, na jednom místě v zahradě možná máme poklad:-)něco tam určitě je, nechci to vědět, naopak. A když byly děti malé zahrabaly cosi do země, bohužel když se kopal bazén tak to bagřík vyhrabal, škoda, mělo to tam zůstat, jsem jednoznačně pro to co má zůstat skryto ať zůstane, možná jednou přijde zvědavec a možná že vypustí něco zlého, něco co nechceme vědět, na druhou stranu možná bude milionář a mně by se nejvíce líbilo kdyby jen objevil třeba básně, někoho kdo je do toho kufru schoval, dej na půdu kufr se svými básničkami, budou tam dva

hm, no, kdyby to tak bylo tak by i ta moje žila, ale asi umírá, no možná jen odpočívá, uvidíme nic nelámu přes koleno, povedené, řekla bych že máš své tvořivé období

opravdu bolavá, vnímám ji a chápu, smutné, víš blázni se stejně mají nejlépe;-)