Tak tvoje prvotina tady :-) určitě je tam načatá spousta myšlenek s kterými se ztotožňuji, občas jsem se zasekla při čtení, např verš a přestože zbyly mi jen vzpomínek věnce, ale zase je tam dost hezkých pasáží a beru ji jako příjemnou

jo, tak to má být, proč si sebou vláčet a pitvat se v tom co bylo a bylo to špatné, kéž by každý uměl otočit list a nedusit se...jo, příjemná básnička

Při slunci a při všem s nohama na zemi, nádherně vyjádřeno, celá je krásně nostalgická, jemná, jen chvíli jsem na konci měla strach, ale vysvětlil jsi to v komentářích, tak jsem spokojena

moc hezká svým přirovnáním

fascinuje mě a našla jsem si v ní určitou souvislost s něčím co jsem prožívala, jsou v té básničce místa na pozastavení např. zámek na paklíč falešných extází, nebo místo s barometrem

je víceméně příjemné že nepropadáš splínu, přeji ti jen to nejlepší, tedy toho nejlepšího, malinko mi drhne rýmování v druhé části

jestli byl červenec mohlo to být příjemné, v listopadu moc ne, další pro pobavení

no, to je tedy básnička, je napsána celkem příjemně, to určitě, čtu ji řádku po řádce, ale já jí moc nerozumím, nerada se přetvařuji a láskyplnost komárů si také nedovedu představit, určitě není o tom že nás zatěžuje výchova dětí, to je blbost, jasně každý si neseme svůj úděl, ale proč bychom to neměli dávat najevo, no, je spíš o tom že někdy je moc těžké žít a být k tomu ještě šťastný, okolí od nás cosi očekává, cosi co je v souladu s naším postavením a s "funkcí", kterou zastáváme, a my to plníme, bez požitků, jen že je to od nás společností, nebo společenstvím očekáváno, jo, tak asi, jen si tu přemýšlím nad klávesnicí:-)

hravé verše k pobavení, fajn

ježiš ta je přece skvělá, i když chutná po zkažených jahodách, povedla se ti, ne, taron, nedej na slova, nikdy!!!

puero: myslím, že spousta mých nových básniček si klade otázky a jemně se dotýkají filozofie, např. Jednoduchost, mně osobně se moc líbí a vyjadřuje přesně to kde se teď ocitám, vyjadřuje hlavně moji filozofii, která se možná dotýká čehosi, ale nevím čeho, protože jsem "jednoduchá", no, ano, kladu si často otázku proč tady jsme, proč shromažďujeme všechny znalosti a snažíme se "zdokonalovat" když jednou zemřeme a nebude nic, proto možná je jednodušší myslet si že zemřeme a vše co "nashromáždíme" se odrazí v našem dalším životě, uklidňuje to, ale ??? Blázni na našem oddělení nefilozofují, jen se bojí např. že budou zatraceni, že poletí na hvězdu, neboť jsou většinou neklidní, ale samozřejmě je otázka jestli oni nejsou ti normální a my ti blázni...

3,4 a 5 verš je nádherně působivý, celá básnička je tak něžná, ale i křehoučká, no opravdu třeba paradoxně by to všechno mohlo přežít navěky...použiji taron vyjádření-milovat milováním, na to jsem si teď vzpomněla

ou tak to je silná báseň, jakoby se mi úplně vetřela pod kůži, tíživá, ale moc zajímavě napsána a působivá

Zamila: nebo napiš báseň..., nebo...cokoli, děkuji

Orionka: tak se to ve mně pralo, ale zvítězil můj přístup k životu, ale chvíli jsem balancovala :-(, děkuji

pravda ten závěr může být vyložen různě, ale proč se neutancovat k smrti, proč nežít tak až naprosto vyčerpáni padneme, ale bude to nádherný tanec ten náš život, že? tvé myšlenky jsou mi blízké...

To mám neskutečnou radost, protože tohle mě napadlo dnes když jsem šla kolem jednoho domu na prodej a kolem zahrady, která bývala nádherná, oni, ti staříci zemřeli a mě dnes po dlohé době napadla báseň, myslela jsem že už múza nikdy nepřijde, opakovala jsem si slova než jsem došla domů a hned jsem ji napsala, děkuji velice

asi jsi to změnila, já tam to tlieť už tedy nevidím, chápu ten smysl, jasně že jednou dohoří, ale dokud hoří je vše jak má být

vyjádřila si toho spoustu, snad se vším se ztotožňuji a moc se mi to líbí, je to pozitivní, nabité chutí k životu, ale i láskou a touhou, moc povedené a nápadité

zní to teď hloupě, ale za nějakým rohem možná čeká...nicméně na tohle téma píšeš neskutečně sugestivně, no protože je to prožité...