nápadité, myslím že bych poznala tvůj humor, je v něm nadhled, vtip, ironie a chytrost

jo, dlouho jsem tě nečetla, úspora slov ti sluší

ten obrázek je úchvatný

pro mě je zastřená jak cizinka schovaná pod šátkem, jak deník psaný jazykem který neznám, to proto že tvé vzpomínky jsou již vybledlé, bylo nebylo, každopádně čas bolest zmírní, jemná krásná báseň

nápadité básnění, já bych to klidně zkousla bez závěru, nechat to trochu pootevřené k zamyšlení, přikláním se také v bílém a černém

kmotrov: no je je a ne jenom do Maďarska Praha Plzeň jsem jezdila pořád a sama do Budapešti aspoň ve dvou a jednou jsme přenocovali na hranici pohraniční či si mysleli že si už ijou ale nic nebylo lila jsem jim víno do kytky, jo kde jsou ty časy byla jsem dobrodruh v kině jsme byli na Stopařkách a stejně jsme jely

Amelie M.: Jo, jo to byly časy...ano smály jsme se dost, proto ti vyloudila úsměv na tváři, a ten konec, z toho i mě mrazí, moc děkuji

kmotrov: ale to já vím celý život že bych k sobě měla být náročnější, ale víš já jsem prostě taková jaká jsem, možná i ta nedotaženost a polovičatost je pro mě charakteristická, vůbec se neomlouvám a souhlasím s tebou, já jsem vlastně ráda že mě znáš takovou jaká jsem, protože dokonalá bych to nebyla já :-) nedávno jsem se s někým bavila o úklidu, zcela obyčejná debata díky níž jsem poznala že i v úklidu jsem vlastně polovičatá, kamarádka mi povídala o tom jak si zaneřádí byt, pak ji to popadne a gruntuje a gruntuje aby ho mohla zase zaneřádit, to já ne, strašně, ale strašně by mě unavovalo gruntovat a gruntovat, já uklízím pravidelně, ale tak napůl, občas víc uklidím v předsíni, občas zase v pokoji, jednou umeju to okno, pak zase druhé, v životě jsem neumyla najednou 12 oken v našem domě, zabilo by mě to, takže u mě je jedno okno naleštěné a na druhém utkvěly ještě lístky muškátů z loňska, v tomhle se asi už nezměním, mimochodem tohle je rok stará básnička, možná že si ubližuju, ale já to teď tak nevnímám, dokonalostí bych toho nestihla tolik co toho stíhám, nebo bych se zbláznila :-) neskutečně ti děkuji díky tobě se vlastně také poznávám

Doma jsem často slýchala že každý má tu svoji pravdu, a tak to je, pravda je relativní, tedy možná i lež, a pak je také lež z milosrdnosti, a to vlastně je dobrý skutek

Hm, nebudu si číst komentáře pode mnou, třeba bych se nechala ovlivnit a nenapsala nic. Napíšu svůj malý příběh. Mimochodem moje maminka o mém tatínkovi říká že to byl chronický lhář, nevím, možná, třeba jen ho k tomu nějak nutila. A já. Když jsem byla malá holčíčka i trochu větší) měla jsem bujnou fantazii, byla jsem hravá a byla jsem taky prolhaná a dokonce a klidně se k tomu přiznám, jsem něco i ukradla. Tak a je to venku. A vůbec mi nevadí když se k tomu teď přiznávám, to proto, že teď nelžu ani nekradu!. Příčí se mi to, mám ráda čisté svědomí a nechci se do svých lží zamotávat. Takže měla jsem nakročeno, ale včas jsem si uvědomila že takhle ne. A tak to mám ráda. Myslím, že každý se se lží ve svém životě setkává, jde o to, jak se s ní vypořádá, jak si v ní lebedí. Tak, asi je dobré se se lží setkat a udělat si na podkladě těch setkání zdravý náhled a pak si vybrat, ale to už je charakter každého jedince, někdo je necharakterní intrikář, jiný charakterní jedinec. Já to mám tak že na podkladě necharakterních vlastností jsem si vytvořila charakterní pohled a takových lidí okolo sebe si tedy vážím, těch co se klidně přiznají, ale něco si z toho odnesou do kvalitního života.

vzal sebou její duši a jestli má svědomí i svoji

ŽblaBuňka: konečně :-) :-), ale já chápu ať se ti přihodilo cokoli že člověk musí občas vypadnout, o to raději se vrací, dík

máš můj obdiv

tak ta je! sugestivní, křehká a plná života! a třetí sloka s patchworkem je pro mě tak rozměrná, kolik jenom dílků může mít takový pléd, krása

nakonec je pravda, že díky Orionce, která tady vlastně s veršotepárnou atd. začala se naprosto předpokládaným vývojem diferencovali zdejší poeti, možná tahle "akce" ukázala o našich schopnostech mnohé, líbí se mi to sledovat

jo je to vtipný a vlastně moudrý

jo, to je nápaditá básnička, líbí se mi , taková očistná :-)

já to tak vnímám a i vlastně chápu proč mě to tak nevzalo, musím u toho moc přemýšlet :-)

Je vidět že si rád hraješ, umíš to se slovíčky a poezie je tvoje parketa

Snad s jarem přijde naděje