je mi z ní trochu úzko, to asi tím letem sovy, tichým, ale její váhou tak důrazným, ale hnízdo mezi krovy je pro mě dost nadějné, každopádně se mi hezky četly tvé verše, tak tiché a důrazné

Doslova mě pohltila a skutečně mě z ní mrazí, vyvolala spoustu pocitů

přijde mi ta básnička velice vtipná, ne legrační, vtipná, příjemná a přes to všechno i vážná, neboť vnímám určitou naléhavost, ta graduje hlavně v povedeném závěru

Život je krásný, přece, trochu mě tvoje naivní filozofování nad sklenicí piva pobavilo, nevim, nevnímam tam moc zoufalství, takže asi je všechno ok a víš že ráno bude zase fajn :-)

No pěkně, Orionka se s tím nepáře, já nejsem až tak zastáncem takové otevřené kritiky, ať si dělá kdo chce, co chce, nevšímám si takových co se chovají tak jak píšeš a samozřejmě vím o kom je řeč, ale to neznamená že to odsuzuji, asi spíš obdivuji, nestydíš se za svůj názor a vím že jsi schopná si ho i obhájit a to je fajn

líbí se mi :-) nejvíc ale třetí sloka ke který celý text směřuje, jo miluju básničky v kterých je moudrost a hlavně radost ze života

ježiš to je opravdu milý, ne klišoidní, ale úplně jsem se po dočtení pousmála, jak příjemně a nenásilně jsi se vypsala, strašně se mi líbí třetí sloka s růžemi

Strašně, strašně, strašně moc se za nás za všechny stydím, jsme nevděčná psanecká banda, mrzí mě že ses angažoval a dopadlo to tak, jak to dopadlo, tohle by nás fakt pobavilo

první komentář, jo, líbí se mi to, přečetla jsem ji jedním dechem, cítím zoufalství toho člověka a vnímám určitou gradaci v té básni, líbí se mi i ta sloka co se tam opakuje, jo, jde z ní myslím dostatečný strach, když chceme, je to sice obyčejná básnička, ale povedla se ti i název a vůbec celý ten příběh, který se vlastně soustředil na ty ruce, ale je to daleko složitější, ne že by se to dalo přirovnat " Dívce z vlaku" ale lehounce mi to tu knížku připomnělo

Miluji řeč stolů, domů, i cest, tak nějak bez zbytečných gest...

hm, jakoby sis ulevila, ale stejně se bez citu nedá žít, líbí se mi ta básnička, jakoby jednoduchá, ale líbí se mi i ten obraz před zrcadlem a ten vnitřek ženy který skoro vidím a vnímám

nestyď se a nemusíš ani za tu básničku, líbí

Ach jo proč nedovedu kritizovat, přijde mi to jednotvárný napsat že z každý miniatury si něco odnáším, první mě zasáhla svou pravdou, u druhý jsem se celkem pobavila a ta třetí ta je i k zamyšlení, zdá se taková skoro přeslazená a vlastně je docela hluboká

Moc se mi líbí, tryská z ní láska, ta opravdová, trochu bolavá, nezapomenutelná

Enyky, benyky a vzduch nahlas je fakt povedený, básnička pro mě namá jeden smysl, může být metaforická když chci a může být i o tom jaká byla včerejší neděle, náš pes nechtěl ani ven jak enyky volaly na benyky, bezva

Hm, to je zajímavý pohled, vtipné a smutné zároveň

Chtě nechtě mě to pobavilo, vlastně tou anotací mi to dovoluješ, neměl bys tolik koukat na horory:-) a vůbec je tam ukryto víc filmů, nejen hororových, mně se to libí, vlastně to má i nádech parodie

Je v ní síla, to se mi líbí

Pár slov a je mi z nich nějak těžko, vyburcovaly moji představivost, myslím že se ti povedlo dílko hodné zamyšlení, je mi z ní smutno a nemyslím vůbec jen na holuby

nejsem bigbeaťačka, přesto mě to oslovilo, protože chci taky pít až do dna...Jinak se mi moc líbí ta první sloka, ta je skvěle popisná, vidím přesně ty "zjevy" to nemá vyznít hanlivě, protože image neznamená že jsou jiní než já, ty, kdokoli, ale na život bych si s nima připila, je mi z té básničky i trochu smutno, stárneme...ale vlastně no a co :-)