Děkuji všem kteří se zastavili :-)

ŽblaBuňka: Přesně tak a o tom to bohužel je, děkuji

lehké a zábavné

já nevim, mně se to líbí, dokonale to souzní právě s tím názvem a po přečtení závěru mě text donutil vrátit se a číst znovu

Ó, ty náš mysliteli, šiřiteli zajímavých myšlenek, s tou kočkou se mi to líbí, ano, jen ta kočka musí vyskočit z dobrého básníka, jinak je to paskvil. I když jsou kočky domácí, venkovní, velké, malé, chlupaté, nahaté, pouliční, zaběhnuté, vymazlené, rozčesané, posvátné, zacuchané, olezlé, voňavé, smradlavé :-), začervené...Tak je to i s básněmi, a jasně že je mi nejbližší tvůj výklad. Koně potřebují určit jasné meze, jinak jsou z nich divoké, nezkrotné živly a jsou pro lidi nepoužitelní, musí se jim ale ponechat ego, jinak jsou to stroje. Tak je to i s těmi básněmi, přílišná forma je někdy na škodu a taky hodně volnosti je na škodu

Čerpáme jeden z druhého, doplňujeme se, patříme k sobě, někdy stačí vyměnit vodu, někdy ale už je pozdě, symbióza zanikla. Jsme jen váza a květina, každý zvlášť. Váza bez květiny je jen nádoba, prázdná a k ničemu, i květina bez vázy s vodou hyne. Pomalu, jistě usychá, je pořád hmatatelná, ale vyschlá a už ji nevzkřísí ani živá voda. Jindy zase stačí měnit vodu každý den, ale často se na to zapomíná a taky květiny někdy příliš vyrostou a vázy už jim nestačí, pak hledají další vázy a třeba nenajdou, ale ta původní už je malá, tlačí a svírá...Je to složité, ale je to časté a taky čas nejen vše zacelí, ale také cosi rozdělí. Je to krásná působivá básnička a je mi z ní smutno

Děkuji pokorně, někdy mam dobrý nápady, někdy by potřebovaly doladit, každopádně jsem to já :-) a pak taky vy a bez vás už by tu nebyla Yana :-)

Všem děkuji, teď jsem si jí znova přečetla, vlastně se mi taky moc líbí :-) Kupodivu

kmotrov: No ale tady vůbec nejsi daleko, tady je tvoje fantazírování na místě a proto tam taky patří ta poslední sloka básničky, protože ten poslední verš je pro mě pointou. Jedná se o poukázání na symfonii č.2 c moll od Gustava Mahlera. Jinak též nazývanou Vzkříšení. Má pro mě neskutečně mystickou polohu a v mé nitěrné básničce jsem se jí dotkla, tak po svém a ty to cítíš a to mě těší
https://youtu.be/qwk7mjHBm6I

Prostřední sloka, tak je u mě top, ale celkově se mi líbí jak se prolíná příroda a život, no ty víš že máš můj obdiv :-)

No, musim se vrátit, proč zahrada zelená a červené oči, ale to je o tom že by krásně šel rozebrat verš po verši...svýho času k nám chodívala omladina za synem a někteří měli oči jako angoráci, že by zánět spojivek, tak jsem si to vysvětlila já :-) Mimochodem zánět spojivek je infekční :-D No já v tom čtu jedinej význam a myslim že to je to pravý...zahrada zelená, i naši mají ve skleníku zeleno a ta vůně

A já samozřejmě naprosto přesně vím o čem je řeč a ty obraty a ten styl, to je prostě dokonalý, tahle básnička by šla rozebrat verš po verši :-) Nadchla mě a je skvělé když je básník inspirován a píše mu to právě takhle. A já můžu jenom fňukat že kvůli mě nikdy nikdo takovou básničku nenapsal a nenapíše, neskutečná fantazie a fantasmagorie :-)

Kéž by :-) Milé

Naše stará dobrá taron je zpět? Kéž by i když smutně. Zapomenout je někdy moc bolavé, když je na co vzpomínat a hlavně ve vzpomínkách často zůstává právě to duhové :-)

Stylem skoro říkanka. ale s moc vážnou tématikou, úplně mě ta slovenština překvapila jak umí být tvrdá

Přijde mi i bez hudby dost melodická, líbí se mi

Jo i takový je život..., líbí se mi obsah

Má náboj a věřím jí, mně se moc líbí je živočišná a plná elánu

často člověk hledá slova, znáš to určitě, po zhlédnutí krásného filmu ho strašně nerada rozebírám hned po cestě domů, ruší mě to, usazuje se ve mně a vstřebávám ho a chci s ním být sama. Tak to mám s touhle melancholickou básní, jejíž závěr je vyvrcholením a je nádherná

moc děkuji všem komentujícím, vážím si vás