Ano jistě je to povzdech, je to také povzdech jak rychle zapomínáme, ještě nedávno tahle válka plnila první stránky novin a popravdě ani já teď už nesleduju co se děje, přehlušili to jiné příběhy a pravda úplně bezprostředně se mě to netýká, myslím že většina lidí je takových jako já, bohužel, ale omlouvá mě že politice nerozumím, ale díky téhle básničce si určitě na internetu najdu co se vlastně teď děje, takže ji hodnotím jako báseň aktuální, báseň o hnusné a pro mě nepochopitelné válce, báseň o nás o lidech a o našem přístupu, o naší senzacechtivosti a také o našem relativním klidu tady ve středu Evropy. Dík za takovou báseň, možná se zamyslím sama nad sebou.

působí na mě moc smutně, poslední dvě sloky jsou krásné

Jo, tak to přesně je, pěkné

já z tvých děl vnímám že si umíš opravdu pohrát, máš nápady a umíš je bravurně zpracovat a víš jak na to, jsi teoretik, ty já moc ráda nemám :-), ale ty jsi i praktik se správnými nápady

všichni je za sebou máme a proč zrovna na ty chladné tak často vzpomínáme? Beznadějně, rozervaně...Jo líbí se mi to, líbí se mi jak si tu básničku napsal

jo, je to vtipná blbůstka :-)

tak ta je z reálného života :-) myslím že se ti to hezky povedlo vyjádřit, možná že Am. poznámka není od věci, ale je to slovíčkaření, důležitý je ten smutný obsah

ta druhá mi jasně připomněla dětství a "lesního policajta", a taky jakékoli vniknutí na cizí území a taky babičku...no a první, prostě šálek čaje s dobrou kamarádkou a je v ní všechno to ryzí :-)

moc hezky ti ta básnička plyne, milá

možná by jí to jinde slušelo více, ale je taková doba...nevím jestli je mi z ní smutno, nebo jestli je to fajn, ale líbí se mi jak jsi ji napsala

v tobě se skrývá opravdový poeta, nic vyumělkovaného, moc pěkné

když se mi něco nelíbí nepíšu nic, ale když se mi to líbí tak chci něco napsat a u tebe bych chtěla napsat něco chytrýho, ale nikdy nevím co, protože tvoje chytrost je nejvíc, tak promiň, napíšu jen líbí a připadám si jako blbec

Radku je bezvadná, obsahem moc povedená, styl to seš prostě ty, a závěr je třešinka na dortu

Ten pocit znám, často ho taky mám, nad hlavami všech si zalétám, z výšin všemu zamávám...a s láskou, povznesena a o trochu moudřejší se snesu na zem, to proto že vím, tedy řekl mi to pan Werich :-DDD-Neříkej že nemůžeš, když nechceš. Protože přijdou velmi brzo dny, kdy to bude daleko horší, budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci.- A proto létám a chci, všechno, všechno co si můžu od života přát, vždyť je toho kolem nás spousty, jen a jen natáhnout ruce...a třeba létat, králi...Tahle poezie je mi blízká a i stylem jak je báseň báseň napsaná

já vím vnímám to tak, kéž by takových lidí bylo více

První sloka je moc hezká, taková neotřelá, to ty jaksi umíš, máš takové neotřepané obraty, vytvářející i hezké obrazy, ale druhá sloka je tady pro mě nepochopitelná a když první dva verše jsou krásné, ale já mám vůni jasmínu spojenou s jarem, jakože s vesnou :-)

Vůbec jsem nečetla tu poslední větu, a teď mě mrazí ještě více, také mám zvláštní strach, je toho moc co se poslední dobou děje a mám obavy co bude dál

Ta poslední sloka by se dala vysvětlit mnoha způsoby, ale jako celek mě to určitě pobavilo :-)

naše malá filozofka, tak ti přezdívám, :-) úsměvné, ale sakra těžké rozhodnutí

příjemné rýmování o zamilovanosti a pýše