znám ten pocit, je krásná

Ano, obejmout, to nám mnohdy stačí :-) vám ne? :-)

Mám neskutečně ráda tvoji laskavou poezii, hladí mě i rozesmutňuje, je mi s ní moc hezky, byly fajn ty barevný řetězy, ale je to už fakt dávno...

je křehká ta básnička, křehká jako předvánoční melancholie, křehká jako křídla která neunesou ani anděla, je mi z ní smutno

Jsem šťastná že na tebe mám památku a ještě ji jednou dotvoříme :-). Tohle je taky skvělý, ta básnička mi navíc neskutečně připomíná tebe, opravdovou, představuji si tě, fakt a vnímám tvůj zvláštní klid a nadhled

Humorné zpracování vážného tématu, pěkný

shane: Vím, někdy je těžké udržet si optimismus, pozitivní myšlenky, chuť do života a asi čím je člověk starší, tím je to horší a ještě u lidí, kteří i v mládí lehce podléhali svým špatným náladám. Držím nám pěsti :-) Stárnou všichni.

zvláštně křehká, asi jako vztah, který už není, rozbitá, líbí, a deflorace ideálu je vskutku originální obrat

Nejsem věřící, ale jsou okamžiky, kdy mám pocit že zažívám, nebo vidím co asi nedokážu vyjádřit, protože je to tak uchvacující, jsou to okamžiky, kdy si říkám že se dotýkám žehosi nadpozemského, jsou to okamžiky kdy věřím že jestli existuje, tak teď mě oslovil a proto se mi tvoje báseň líbí, krása

Líbí se mi, to znecitlivění si popsala dost autentický, věřím ti, o to víc je to smutné

Jo, ne každý den jsou vánoce...ale...Je milá ta melancholická básnička, taková zvláštně lehounká, jakoby bezvýznamná a přitom tak povznášející, hezké

Text který jsem si přečetla nahlas a dostal se mi pod kůži...Ale "chtěl bych" to je samo o sobě hodně, krásné napsané

v jednoduchosti je krása, fakt

shane: No tohle nějak nemůžu pobrat, že je to vždy jakoby najednou, no možná spíš si jen nevšímáme těch příznaků, které k tomu směřují. Bohužel ne každý senior umí s tím stárnutím zabojovat. Někdy tomu podléhají víc než je zdrávo. Ale je to jistě často nedostatkem vnějších podnětů. No uvidíme co to jednou udělá s námi :-)

Moc hezké, naléhavé, ale mám zkušenost, že někteří lidé prostě poslouchat nechtějí, nějak se v té zahořklosti našli

shane: no tak jasně, ty co vstupují jsou většinou (ne vždy) láskou a péčí obklopeni, ale co stáří, o to mi jde, o moje rodiče, kteří naprosto nečekaně tu pomoc a lásku potřebují, nějak jsem to nečekala, tak brzy, lásku jsem jim vždy dala najevo, ale teď potřebují pomáhat, to hlavně, aby mohli důstojně žít, dík za reakci

pilgrim: děkuji

ŽblaBuňka: no, když já moc nemám ráda povinnost, tak raději ty city, naši se nám nějak rozsypaly, dík

No je to boj, pěkná báseň, mírně depresivní, ale zná to asi každej, máš tam zajímavý místečka

Ale no tak :-( , já nevim, já to takhle nevnímam, ale pochválim ti rýmy :-)