Tohle je na delší debatu, tak tedy stručně:-) můj názor: ano, každý jsme individualita a každý jsme jedinečný a umění svůj život žít a nejen ho přežít nemáme nikdo. Existuje spousta motivačních knih a článků o tom jak být šťastný a jak žít a znám lidi kteří je hltají, je to k ničemu. Myslím nejdůležitějsí je rozhlížet se, prožít, pochopit a přijmout, to co sami přijmeme a vezmeme si za své jen to nás v životě může uspokojovat, záleží jen na nás. Úplně jednoduše jaký si to uděláme, takový to máme, každý svého štěstí strůjcem, nikdo za náš život nemůže tak jako my sami. A štěstí je hlavně poloha mysli. Zdravím a klidně můžeš diskusi na to téma rozvinout;-)

Líbí se mi tvoje povídka, je to taková úvaha vlastně, kterou by mohl vzít za své každý kdo brečí po stádu a připadá si nepochopený. Být sám a sám se sebou šťastný myslím, je vrcholem

Jé, ta je krásná

Sama mezi všemi...mimochodem terapii tmou nechápu...vždyť mozek by makal a makal k zbláznění, znám pár lidí co to podstoupili a nemyslím že jim to mnoho přineslo

Moc hezká místa v ní nacházím

Krásně jarní, plná nadšení a života

Čiší z toho příjemná atmosféra i přes ztracené klíče

Není nad upřímnost a nad to nenechat se zmást, super

Jsou tam místa co se mi líbí

A opět to vnímám jako píseň a opět mě to zaujalo, patříme sami sobě, ačkoli každý z nás chce někam patřit

Krásný a rozervaný básníkův svět

Líbí se mi, a dubnové kapky se v májové změní a zůstává stále stejné snění

Ó, klaním se hloubce tvého díla. Silný kdo tak žil...

Chtěli bychom znát pravdu
jen zastíní ji lež
snad milosrdná
ale bolí
to mi věř

Jsou to dvě sestry
dvojčata to jsou
a vlastně, když se zamyslím
obě svorně lžou

Moc hezky si to napsal!

Ano, ano, ano! Nesnáším výmluvy! A moc hezky si to napsal!

V Jazzdocku jsem byla na Kollerovi ta atmosféra mě nadchla, tak blízko těm jejichž hudbu mám tak ráda, ale v tvé básni mě nadchlo jak si to tam prožíval ty, začátek druhé sloky, třetí a čtvrtá, nádherný prožitek vepsaný do nezapomenutelné chvíle, a samozřejmě podbarveno hudbou a místem a dotyčnou, skvělé

Hm, je to hezké, skoro pohádkové, jen se špatným koncem

Je mi to neskutečně blízké, hledám na obloze svojí hvězdu a vím že tam je, jen někdy v mracích se skrývá

Krásné obrazy a milé zamyšlení

Žádný komentář a mě to zaujalo