jsem suchej...neprekousnu tu bezdiakriticnost...a kdyz ctu bezdiakriticke basne, pokazde stejne mozek automaticky doplnuje hacky a carky...a priznejte se kdo pri cteni ty hacky a carky kompletne vynechava, odhaduju ze nikdo, nebo jen par vyjimek...opakuju...neprekousnu to...vetsinu basne si upravuju pri cteni do diakriticke formy...to samo...a nebudu se nutit abych ji cetl tak jak je...mozna ze o hodne prichazim, ale je mi to jedno...uzivam si tve basne i tak /s diakritikou/...a to ze je esemeskoidni mam spise jen tak nejak v pozadi...kazdopadne je povedena...

však já to pochopil...

napadla koho co...4. pád...MNE nebo MĚ...ale ne mně
...a čas je pořád konstantní...ať už běžíš nebo stojíš ;)

já to říkám pořád...nejezte už ty zelené muchomůrky!

první dva řádky OK, ale ty druhé dva mi tam prostě nesedí...

nevím, přijde mi to takové trochu kostrbaté...asi bych se pokusil si pohrát s řádkováním...trošku mi vadí i opakující se slova (život,snění)...a obsah - proti nudě se dá bojovat, tak bojuj, a nejen ve snu, i když některé sny nejsou vůbec špatné :)...shrnu-li to, mohlo to být určitě lepší, nějaký potenciál by se tam našel...

taková drsně dobrá bych řekl...fakt že jo :)

kdyby jenom zajímavý, ono je to i hezký :)

depka nééé...psal jsem smutná ne depkoidní...a melancholická...a možná by se z toho dala udělat píseň :) poetické komentáře? co to je? to je něco jako ach, během poledních siest si představuji celé roční období a předříkávám si tuto báseň, nádherně plyne poklidnou atmosférou ticha a jen mávání křídel ptáků na bleděmodrém nebi trochu víří vzduch...jó :) :) :)...asi si zakážu komentovat, dělám ti tu binec ;)

týýýjo...tak to mě dostalo...dobrý :)

takový výkřik...a blahem to asi není ;)...jinak začátek slušnej, ale pak se to nějak zkazilo...takže celkový dojem nic moc...

z mé strany není prakticky co kritizovat...snad jen jsem si všiml, že se tam rychle za sebou objeví slova tma a tmou, ale to je jen malý detail...jinak krásně vykreslené pocity...taková docela smutná ale zároveň i lehce optimistická...naděje...pro zítřky...pro všechna roční období...a až začne sněžit a mrznout, nabijeme si xichty na ledu a bohové se u toho budou děsně bavit a jíst makovice ;)

přečetl jsem si to bez diakritiky i s diakritikou...mě osobně by to více vonělo s ní, ale což, každej ať si píše velkými malými s čarkami nebo bez...když se mi to bude líbit napsaný třeba v morseovce, tak nemám nic proti...každopádně i tak je z toho cítit docela slušnej průvan...poezie života...jo, je to dobrý...

je to každopádně zajímavý...trošku se mi nezdá to zpracování...něco mi v tom chybí /nebo nadbývá/...ale nakonec když to zase opakovaně čtu tak se mi to zdá lepší než na první pokus :) souhlasím s paranoid že to není oddychovka ;)

tahle je jedna z tvých nejlepších...pocitovek...prostě to z toho jde cítit...bolest...ten konec s tou tramvají, úžasné...a ta Paříž se k tomu nakonec hodí...i když nemá oči...

mě se zas až tak moc nelíbí...jedna z tvých slabších bych řekl...ztrácím se trochu v záplavě těch slov...na konci jsem si říkal, jestli to není ten pocit absurdna...ale k tomu bych potřeboval číst více mezi řádky, více porozumět...ale to mi zde prostě nějak úplně nejde...

dobrej šmírák...kdyby ses zrovna dívala na nějaký horor tak tě to klepne ;)

obzvlášť ten konec je povedený :)

hezká vzpomínka :)

trošku mě tam mate střídání on a ona...měl být X zdědila X nemusel...ale jinak docela dobrý...