Nedalo mi to, pro DP a pro ostatní. A hlavně pro ty, místo nichž teď svítí ta světýlka při silnicích. Za chvíli sedám do auta, pojedu kolem nich a budu na ně myslet, jsem v tomhle strašná.

Věřím v něj.

jedna ztracená, z pozdního léta...

Následuje tvorba z období depresí...

Nezáleží moc na tom proč jsem to napsal, prostě se to tak stalo.

ty jsi jako já, já jsem jako ty...

Psala jsem o svých pocitech, doufám, že se to povedlo.

Diskuze o přirozeném a nadpřirozeném mě inspirovala. Kajícně přiznávám začátek dle Reyneka a konec dle Dyka.

...takhle to nepůjde dál...;( člověk si musí umět odpočinout...i od toho, co má moc rád...děkuji Vám pane Hrabě...Vy jste mě toho hodně naučil...* a taky děkuji všem za podporu...mám Vás ráda...*

Smutno...

pocitová.

/"co budeš dělat po válce? Myslím - kromě toho, že budeš mou ženou?"/

odcizení...