Umíte prohrávat? Hrdina tohoto příběhu prohrávat neuměl...

K tomuto příběhu se dá jen těžko něco dodat.Vztahy mezi lidmi jsou někdy složitější, než si sami dokážeme představit...

Co všechno je člověk schopen podstoupit pro lásku? Tato povídka však v žádném případě není návodem k použití pro další zamilované...

Tato povídka je napsána částečně na námět jedné z autorek na tomto webu a doufám, že pro mnohé čtenáře bude ponaučením...

Přátelství je láska bez křídel.. a zároveň se vylučují. Taky se v tom moc nevyznáš?Ne? Tak asi právě proto jsi mi tak podobná, dívko..:)

Tentokrát bez komentáře, snad i přesto bude povídka pro čtenáře přitažlivá...

výkřik rozmazlenýho jedináčka.

..."krize středního věku? nebo co?!:-))))

Tak to prostě je a ne, že ne.

Tahle povídka v žádném případě není návodem k použití pro čtenáře. Ale snad zaujme...

Krátká povídka o školství, nespokojených rodičích a nadšených učitelích, a hlavně o třídních schůzkách, ze kterých je nakonec stejně vždycky hon na čarodějnice.

Příběh jedenadvaceti dnů...

Ze soutěže "Příběh z Vlámského obrazu"

Ze sbírky - Lovci lidí. Poodhalíme zde pevně střežená vrátka u jednoho z nejzvláštnějších povolání co znám... Ano, řeč je o revizorech.

je to hodně krátká povídka, nemá pokračování a je to takové useknuté.

Láska-to je nemoc zlá a každý na ni svůj lék má. Jen hrdinka tohoto příběhu jej nalézt nedokázala...

Napsáno již dávno. Není to můj příběh, ale myslím, že se to stává....