|
... ještě jeden akrostich ...
|
|
Někdy o sobě lidem vyprávím zvláštními způsoby...tak anonymně...ale přesto zůstávám svá...i když ten druhý musí vyvinou trošku větší úsilí...aby se ve mně naučil číst...aby pochopil...;)
|
|
Autobusová...
o ránech, který teď zažívám...
a... je věnovaná... protože venku nesvítí sluníčko... a já se nemůžu ani smát ani brečet...
|
|
Něco úplně jiného, než normálně píšu, docela stará věc... Ale při čtení jsem se aspoň pobavila.:o)
|
|
Tak třeba tuhle.
|
|
člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D
asi zas blázním...blázním...
|
|
o vztazích, které NĚKDO nebere vážně...
|
|
Ne fena, nýbrž žena z Dalmácie :D
|
|
prostě je moje nejoblíbenější...a tak strašně staráááá:D
|
|
Věnováno...
|
|
to jsem...a taky zmatená, zaneprázdněná, dojatá, sentimentální, unavená, strhaná, veselá, zblázněná, protivná, vzteklá... ....
|
|
... loučení ...
|
|
HD - prokletí a požehnání, očistec a ráj... Osvobození.
|
|
... já vím ... já vím ... teď tady strašit s podzimem ... ale taky už má nějaký ten růček ...
|
|
... asi nejlepší z mé "poválečné poezie" ...
|