jednou něco končí...a něco...končí, cítím to všude, nedokázala jsem se ubránit a nakonec přišlo zklamání, cítím se jako oklamaná malá holka, ale to asi každý, kdo miluje sám...(ještěže mám tuto zpovědnici, vaše oči a vaše empatie:)..děkuju

srdce nespoutej se mi obvazy od ran...che:D;)..každopádně nemá to být zklamání..ale taky nejde o optimistiku..takže...to je asi vše co bych vám k tomu chtěla říct...:)

Z četby jakési smutné básně na literu na mne padl splín a já tam jako koment vystřihl tohle. I v té původní byl prázdný perón, jenže spíše jako kulisa osamění, prázdnoty...Tohle je i jakási parodie na dnešní divnou dobu!

...

O Osudové písni E

nakonec mě napadlo, proč zkrátka nevzít vše co mám, proč je tak těžké využít to co je hned po ruce a nenatahovat se po tom co zapadlo pod stůl? když to co je pod stolem potřebujeme, natahovat se nám nechce

zřejmě vás to napadne kdo jsem já :-) p.s "SKUTEČNÝM" básníkům: "seru vám na řádkování"

Čekám až mě pohltí.....

Hořkosladce zamilovaná... Kdo mi to jen řekl.. ?

Už mi zbývá snad jen zázrak, zkouším čarovat:( Prosím, ať tohle kouzlo vyjde:(

bude lip...

O lásce, jak jsem jí poznal já. E

Básníčka vznikla jako reakce na jiné dílko, je to trochu jiný pohled.. doufám, že se bude líbit. (trochu jsem ji upravila .. )

Šestnáctiletý melodrama z programu pro dospělý...

Opět jedna ze starších....Když nás opustí naděje. E

Neměl jsem to dělat.....ale stalo se E

Smutku se někdy nelze vyhnout... Ale aspoň se z něj lze nějak zkusit vypsat... Výkřik do tmy... (Pozn. V roce 2016 byla poupravena.)